Zimní výběr (nejen) sociologických komentářů

Ředitel Sociologického ústavu AV ČR Tomáš Kostelecký se v rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES věnoval tématu digitalizace. „Události jako pandemie covidu jsou samozřejmě zároveň hrozbou i příležitostí. I za 2. světové války, když byla společnost pod tlakem, vznikla řada velmi zajímavých vynálezů, které se používaly. Tlak na elektronizaci a propojování různých systémů asi bude pokračovat a lidé asi už nebudou muset obcházet různé úřady jako dříve. To vidím jako pozitivní věc. Vždy, když se děje ve společnosti něco nevýhodného, vytvoří se nějaké systémy, které jsou užitečné i do budoucna,“ uvádí. Podle něj však postupující digitalizaci veřejné správy budou muset doprovázet služby, které lidem pomohou vyřizovat jejich digitální záležitosti. „Někdo už nemusí ani vidět potřebné informace na displeji nebo může mít náznaky demence. Pak se bez pomoci neobejde. Ale musíme vzít v úvahu, že u seniorů jsou velké rozdíly. Senior je i někdo, komu je 65 let a dříve pracoval třeba jako programátor a v online prostředí se orientuje lépe než někteří mnohem mladší jedinci. A je naprosto soběstačný,“ doplňuje Kostelecký.

Pro Radio Wave Českého rozhlasu komentoval téma tzv. tiny houseů sociolog Tomáš Hoření Samec. Podle něj si mladí dospělí uvědomují nedostupnost klasického bydlení, proto volí různé alternativy, jako jsou například právě zmenšeniny rodinného domu na půdorysu mezi 20 až 50 metry čtverečními. „Ceny nemovitostí a často i nájemného zejména v Praze rostou rychleji než reálné mzdy. Co se týče toho, jak by mělo bydlení vypadat, je to představa, že ideální je vlastnické bydlení, jako je dům se zahradou. Nicméně toho snu je stále obtížnější dosáhnout,“ vykládá Hoření Samec výsledky výzkumu probíhajícího v rámci projektu Dráhy bydlení miléniálů.

V lednu vyšlo první letošní číslo recenzovaného časopisu Acta Politologica, v němž se objevuje také článek Vzestupné a sestupné politické dráhy českých poslanců a senátorů dvou badatelů z oddělení Lokálních a regionálních studií Sociologického ústavu AV ČR Josefa Bernarda a Daniela Čermáka. Ti v něm popisují, jak časté jsou personální přesuny mezi jednotlivými úrovněmi politiky, a dále se zaměřují na obraz typických kariér. Kladou si přitom dvě specifické otázky: (1) Jak často je v českém politickém systému vstup do národní úrovně politiky zakončením vzestupné politické dráhy a jak často naopak přicházejí noví poslanci a senátoři zvenku, aniž by předtím měli krajský nebo komunální mandát? (2) Převládají vzestupné dráhy nad sestupnými, nebo existuje podobně velký počet politiků se sestupnými drahami jako se vzestupnými? 

Politolog a indolog Jiří Krejčík komentoval pro server Seznam Zprávy současnou situaci při protestech zemědělců v indickém Dillí. Podle něj se letošní protesty liší od těch loňských proti zákonům o novém občanství. „Loňské protesty byly hodně rozložené po celé Indii a měly v nich zastoupení prakticky všechny složky společnosti. Současné demonstrace jsou sice opravdu masivní, ale konají se v podstatě jen v Dillí a vedou je především střední rolníci a bohatší farmáři z Paňdžábu. Navíc jsou omezené nejen regionálně, ale i třídně,“ uvádí.

Věčné téma střídání tzv. letního a zimního času se opět přiblížilo a byla u toho také socioložka Dana Hamplová, vedoucí oddělení Sociální stratifikace, která vystoupila na online semináři, konaném v Senátu PČR. Jak uvádí server iRozhlas.cz, podle Hamplové nesoulad mezi sociálním a biologickým časem vede ke snížení produktivity práce, nižším příjmům a ke zhoršení studijních výsledků. Ačkoliv bylo podle výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 v Česku proti střídání zimního a letního času 65 procent dotázaných (44 % lidí si přálo celoročně letní čas a 24 % čas zimní), zastánci zavedení celoročního letního času podle Hamplové neměli povědomí o důsledcích takového opatření.

Socioložka Marcela Linková při příležitosti blížícího se Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě 2021, který je stanoven na čtvrtek 11. února, uvedla pro server Organizace spojených národů, že „úspěchem loňského roku je bezpochyby také zvládnutí práce a starosti o příbuzné, či samotné pokračování vědecké činnosti“. V rámci kampaně Úspěchy vědkyň v roce 2020, kterou koordinuje NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, je možné sledovat příspěvky na sociálních sítích označené hashtagy #ŽenyVeVědě nebo #WomenInScience.