Letní sociologické komentáře

Politolog a indolog Jiří Krejčík před časem poskytl rozhovor magazínu Forbes věnovaný tématu indické pšenice. Indie by se totiž výhledově mohla stát pomyslnou obilnicí světa, na což má v současnosti vliv také ruská válka na Ukrajině. „Proč si indická diplomacie i veřejnost drží spíše rezervovaný či neutrální postoj? Válka na Ukrajině se jich přímo nedotýká a vidí ji především jako velmocenské tahy na světové šachovnici. Navíc i když Indie volá po mírovém řešení, udržuje si dlouhodobě dobré vztahy se Západem i Ruskem a v tuhle chvíli nemá důvod si je pokazit otevřenou podporou té či oné strany,“ vysvětluje Krejčík. Podle něj je možné, že by se Indie stala do budoucna předním producentem obilí. „Reálné to určitě je. Indie je v současné době druhým největším světovým producentem rýže a pšenice, kterou už dnes vyváží zejména na Blízký východ a do jihovýchodní Asie. Přitom má zdejší zemědělství poloviční produktivitu oproti Číně a jen třetinovou oproti například Francii. Na produkci obilovin se však Indie soustředí až příliš jednostranně, což má svou logiku, protože se relativně snadno skladují a mají vysokou energetickou hodnotu a to přispívá k potravinové bezpečnosti a soběstačnosti. V mnoha oblastech to ale znamená monokulturní hospodaření se všemi negativy, jaká známe i od nás – od narušené biodiverzity až po problémy s vodou. V tomhle ohledu samozřejmě zůstává otázkou, jakou roli v naplňování indických ambicí sehraje klimatická změna,“ říká Krejčík.

Antropoložka Lucie Trlifajová v rozhovoru pro Český rozhlas Plus nad tématem chudých v Česku: podle ní se lidé za svou sociální situaci často stydí, zároveň je jim běžně předhazováno, že se jedná o jejich chybu. „Když jsou chudí lidé třeba konfliktní nebo nevstanou do práce, automaticky se předpokládá, že jsou líní nebo se neumí chovat. Ale úplně se přehlíží jejich psychické nemoci nebo traumatické zkušenosti. Čím chudší člověk, tím víc se mu to předhazuje jako jeho chyba, že se dost nesnaží,“ všímá si Trlifajová. O podmínkách života chudých či o systému státní pomoci pojednává také článek na serveru iRozhlas.

Jana Stachová, socioložka z oddělení Lokálních a regionálních studií, mluví v aktuálním čísle časopisu Áčko o tom, že sociální vědy mohou pomoci rozkrýt složitý vztah společnosti k lesům, a přispět tak k pochopení jeho důsledků. Podle výsledků průzkumu, který připomíná, lidé obecně ve větší míře preferují vzrostlý, přehledný a uspořádaný les před tím, ve kterém je vliv člověka minimální a pevládají v něm přírodní procesy. Svoji roli potom hrají také lesníci, na jejichž bedrech leží péče o podstatnou část naší krajiny. Nyní přitom musí reagovat na rozsáhlé změny, související se změnami klimatu. „Lesníci jsou po staletí nastaveni na určité postupy a zákonitosti oboru a velice těžko se přizpůsobují náhlým změnám, které se nyní dějí na globální úrovni,“ popisuje Stachová.

V nedávném vydání podcastu Dobro skladem! byla hostkou socioložka Radka Dudová. Ta v něm komentovala fenomén takzvané sendvičové generace, tedy situace, kdy se jedinec stará o své děti, zároveň chodí do práce a pečuje o své rodiče. „A někde mezitím vším by měl mít čas také na partnerský život a především, sám na sebe. Taková ta dlouhodobá zátěž přitom může vést ke zdravotním, psychickým i partnerským potížím,“ píše se v popisku. „Péče se stále primárně očekává od žen. Určitě to platí u péče o děti. U péče o rodiče se muži začínají vyskytovat častěji, ale dominantní situace se týká stále víc žen,“ upozorňuje Dudová.

Socioložka Blanka Nyklová z oddělení NKC – gender a věda krátce pro deník Právo komentovala aplikace, ve kterých mají partneři potvrzovat souhlas se sexem. Podle ní může souhlas udělený v aplikaci fungovat jako brzda nahlášení znásilnění, ke kterému dojde po udělení povolení.„Pachatel ho může přímo využít proti podání oznámení ve smyslu, že oběti nikdo nebude věřit, protože to tady podepsala. Je to i jeden z důvodů, které jsou uváděny v zahraničí proti podobnému postupu udělování souhlasu,“ říká Nyklová.

Sociální geograf Tomáš Kostelecký se pro Mladou frontu DNES vyjadřoval k tématu zápisů uprchlíků do školek, resp. skutečnosti, že zůstávají neumístěné děti. „Měli bychom se zamyslet nad tím, o co nám jde. Jestli jen o to, aby migranti přečkali nějakou krátkou dobu. Pokud bychom jim ale chtěli pomoct se integrovat, tak je klíčové, aby děti měly možnost se naučit česky. To je možné jedině ve školkách, a nikoli ve skupinách s ukrajinskými učitelkami,“ uvádí Kostelecký.