Předmětem sociologicky zaměřeného projektu je podpora společenské akceptace institucionálních mechanismů vedoucích k prosazování principu rovných příležitostí pro muže a ženy ve veřejné sféře. Těžiště přínosu projektu spočívá ve zpřístupnění výsledků výzkumu cíleným skupinám uživatelů, v realizaci iniciace porozumění a společenské důvěry v tematizaci genderových otázek a v konstrukci efektivní sociální intervence do genderově organizované společenské praxe. Výstupy projektu zhodnotí vliv intervence na tematizaci tabuizovaných problémů a na proces prosazování vědecké argumentace do společenských diskurzů vztahujících se k závažným problémům života českých žen a mužů. Jde o kritické zhodnocení reálného přínosu transferu genderově podmíněných poznatků, dat a výzkumů. Výzkumná orientace aplikovaného projektu koresponduje s nutností posilovat kredibilitu a význam vědy a výzkumu pro řešení akutních a společensky naléhavých problémů současného světa.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 80, zobrazeno 41 - 50)
Ve stati se zaměřuji na otázku konstrukce péče o dítě u otců, kteří se v období rodičovské dovolené stali primárními pečovateli. Zajímá mne, jak tito otcové interpetují otcovstí, jak reflektují svou identitu a genderové vztahy v rámci rodiny. Sleduji, jaká schémata a zdůvodnění aktéři při konstrukci sociální reality používají a s jakým "výsledkem".
Článek se zaměřuje na to, jaký význam ve svých životech přikládá zkoumaná skupina matek svému mateřství a rodině a jaký své práci i na to, jak vnímání vztahu mezi prací a rodinou ovlivňuje jejich definování si kombinace těchto sfér života.
Článek si klade za cíl zodpovědět na otázku, zda v rodinách, kde se otcové zapojují do péče o děti v rané fází jejich života, dochází k narušení genderových nerovností v rodině nebo zda se spíše jedná o modifikaci daného statu quo.
Informace o konferenci, která byla zaměřena na problematiku moci, politiky a fungování médií v upevňování genderových stereotypů.
Článek analyzuje nejběžnější mýty spojené se sexuálním obtěžováním, a sice: Mýtus neexistence a výmyslu, mýtus malé závažnosti, mýtus subjektivnosti a individuálnosti, mýtus neužitelnosti (právní definice). Cílem analýzy je jejich vyvrácení.
Příspěvek zkoumá důvody nižšího zastoupení žen v politických funkcích v České republice. Zaměřuje se na následující bariéry vstupu žen do politických funkcí – institucionální pravidla, fungování politických stran, hodnoty české veřejnosti či veřejný diskurz.
Autorka se v článku zabývá diskusí ohledně zavedení kvót pro prosazení rovného zastoupení mužů a žen v politice. Pomocí odkazů na empirická data a teoretické argumenty formulované Nancy Fraser či Iris M. Young se autorka obhajuje účinnost kvótních opatření pro prosazení participační parity. Poukazuje zejména na dilema diference vyvstávající z ambivalentního vztahu mezi prosazováním neutrálních pravidel a hrozbou zvěcnění skupinových charakteristik.
Postavení mužů a žen na trhu práce v České Republice není rovnocenné. Mnoho autorů a autorek, kteří se zabývají vysvětlením příčin těchto nerovností, zdůrazňují působení nejrůznějších strukturálních bariér a genderových stereotypů na straně zaměstnavatelů. Článek se snaží odpovědět na otázku, zda jsou to primárně rozdílné hodnoty mužů a žen, nebo naopak strukturální omezení, co vede k prokazatelně horšímu postavení žen na trhu práce v ČR.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter