Cílem projektu je poznání toho, jak lokální společenství rozumí pojmům participace a partnerství, v jakém rozsahu jsou umožněny, jakými prostředky se participace realizuje a jaké struktury partnerství se mezi jednotlivými aktéry utvářejí.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 29, zobrazeno 21 - 29)
Hlavním cílem této kapitoly je přiblížit, jak často a v jakých souvislostech se v tištěných médiích může setkat s pojmy partnerství a participace. V závěru této kapitoly je také zmíněn kontext, ve kterém se v médiích objevily okrajově se vyskytující pojmy sociální soudržnost, sociální koheze a sociální kapitál.
Obsahové analýze byly podrobeny volební programy parlamentních politických stran a prohlášení vlády z roku 2006. V dokumentech se hledala vybraná klíčová slova jako spolupráce, důvěra, soudržnost apod., která poukazují na respekt k principům demokratického spravování společnosti a participace občanů na rozhodování o veřejných záležitostech. Výskyt klíčových slov je malý a kontext nepřesvědčivý.
Cílem předkládaných Sociologických studií je deskripce základního diskurzu spolupráce, participace a partnerství, jak je pojímán v rámci demokratického spravování společnosti na území České republiky a v jejích regionech. Tento diskurz definují z legislativního hlediska právní normy platné pro území České republiky, dále jej utvářejí výsledky současného výzkumu v českých sociálních a správních vědách, ale také je ovlivněn mediálním prostorem.
Kapitola je zaměřena na několik aspektů spojených s občanskou participací na lokální úrovni, informovanost občanů o veřejném dění, spokojenost s výkonem lokálních institucí a ochotu se politicky angažovat v místní politice.
Článek se zabývá analýzou sociálních sítí veřejných, soukromých a neziskových institucí, které jsou považovány za nejdůležitější aktéry místního rozvoje. Výzkum byl realizován ve třech malých českých městech. Výsledky ukazují mimořádný význam institucí místní veřejné správy a dalších místních institucí v síti; mimolokální instituce mají význam malý. Příloha obsahuje metodologickou poznámku o Hellingerově divergenci a SNA.
Jedním ze zkoumaných aspektů občanské společnosti, nejen v souvislosti s rozdíly mezi vyspělými a novými evropskými demokraciemi, je vztah mezi veřejnou a soukromou sférou ve
Při uvažování o sociologické kategorii sociálního kapitálu je třeba brát v úvahu jeho dvě základní polohy. V první řadě kontakty, sociální sítě s důrazem na formální členství v dobrovolných organizacích, v druhé řadě pak jakousi formu psychologického majetku jednotlivce či skupiny, důvěru jak v ostatní občany, tak ve společenské instituce a celou komunitu
[Johnson, Soroka 2001].
Ze sociologických výzkumů místní veřejné správy a z volebních výsledků vyplývá, že počet žen v orgánech obecní a krajské samosprávy pomalu narůstá a v evropském měřítku není mezi posledními. V menších obcích mají ženy větší zastoupení a častěji jsou voleny do funkce starostky.
Příspěvek se zabývá analýzou procesuálních charakteristik komunitního plánování sociálních služeb na úrovni obcí v ČR. Dospívá k závěru, že participativní charakter komunitního plánování se v reálu daří naplnit jen s obtížemi. Nedostatky v participativním charakteru plánování souvisí s institucionálním kontextem, v němž komunitní plánování v ČR probíhá, ať už z hlediska institucí veřejné správy, nebo z hlediska institucí občanské společnosti.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter