Výběr zářijových sociologických komentářů

Sociolog Tomáš Kostelecký se věnuje tématu demonstrací proti krokům vlády, složení jejich účastníků i tomu, co by podle něj měly být další kroky politiků. Ve článku na portálu Novinky.cz hovoří o proběhlé demonstraci proti krokům vlády. Tvrdí, že je zřejmé, že organizátory byli proruští aktivisté, složitější je podle něj ale složení účastníků demonstrace. „Velmi pravděpodobně to byli lidé, které k tomu hnali různé důvody. To nebyla demonstrace na podporu Ruska, ale demonstrace proti vládě a její politice, kvůli obavám z toho, co se děje na trhu s energiemi,“ domnívá se. Za důvody pro demonstrování považuje strach a nervozitu z aktuální situace. Podle Kosteleckého je klíčový další vývoj na trhu s energiemi a to, jak bude vláda postupovat. „Lidé jsou ochotni si utáhnout opasek, když mají pocit, že to má smysl a je to dočasné. Ale když propadají představě, že se všechno hroutí, (...) začnou být zoufalí a budou pak následovat každého, kdo jim slíbí řešení, i kdyby to bylo nesmyslné,“ dodává. Nakonec poznamenává, že nejhorší rok, který by teď vláda mohla udělat je tvrdit, že se nic neděje a problémy ignorovat.

Socioložka Hana Maříková se spolu s dalšími odborníky ve článku na serveru iDNES.cz vyjádřila k současným krokům vlády v souvislosti se stoupajícími cenami energií. Maříková tvrdí, že pomoc, kterou aktuálně vláda poskytuje, není cílená, a že se nedostane k lidem, kteří ji skutečně potřebují. „Možná chce vláda zajistit jakýsi sociální smír, aby si lidé nezáviděli, ale nebude to mít ten správný efekt,“ říká socioložka. Dodává, že by příspěvky měly být odstupňovány podle situace konkrétních domácností, „třeba podle výše příjmů, počtu dětí“, navrhuje. Podle Maříkové stojí současné příspěvky moc peněz, jejich efekt je naopak minimální.

Pořad Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus v jednom ze svých dílů přivítal ekonomku Kamilu Fialovou. Ta se věnuje tématu chudoby a ekonomických nerovností ve společnosti. Hovoří o problémech spojených se současnou finanční situací. Jako jednu z největších překážek vidí narůstající nedůvěru mezi společenskými vrstvami. Říká, že nerovnosti, které aktuálně panují, se mohou promítnout do jevů, jako je korupce či kriminalita. Zdůrazňuje také, že vyšší třída si neuvědomuje vážnost problémů chudých. V rozhovoru se dále věnuje tématu spirály chudoby. „Když se člověk do stavu chudoby dostane, je těžké se z této situace vymanit,“ vysvětluje Fialová a dále rozvíjí problematiku hranice chudoby. Lidí pod touto hranicí podle ekonomky poslední dobou přibývá a velkou část z nich tvoří důchodkyně - každá druhá samostatně žijící důchodkyně se pohybuje pod hranicí chudoby, za což  mohou hlavně nižší platy žen, od nichž se výše důchodu odvíjí. Na závěr například dodává, že za jeden z důležitých kroků pro podporu současné ekonomiky státu považuje podporu chudých rodin s dětmi. 

Analytik Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění v pořadu Ranní Plus (čas 7:53) na Českém rozhlase Plus komentoval obavy české veřejnosti z inflace a její hodnocení ekonomické situace státu. „Více než dvě třetiny v aktuálním výzkumu uvedly, že se jejich reálné příjmy v porovnání se situací před rokem snížily. To je opět výrazné zhoršení oproti tomu, jak lidé hodnotili situaci v období let 2017 až 2020, kdy naopak výsledky byly relativně historicky nejpříznivější,“ vysvětluje například Červenka.

Socioložka Radka Dudová vystoupila v pořadu Sama doma v České televizi. V úvodu představuje rychlý exkurz do sociologie rodiny. „To, co nazýváme rodinou, se proměňuje. Nejen v posledních desetiletích, ale opravdu po celou dobu lidské historie, není tak vůbec snadné sociologicky definovat, co rodina vlastně znamená,“ popisuje Dudová a pokračuje. „Jde o první sociální vztahy, do kterých vstupujeme, když se narodíme. Pořád je to nejužší společenství, ve kterém většina lidí stále žije. Přestože tedy podoby může mít rodina všelijaké, pořád je to základ , hlavní pojivo společnosti, ve kterém se učíme žít pohromadě.“ Jednou ze změn v rodině je například forma soužití partnerů, kdy například takzvaný život na psí knížku není považován za problém. „To se začalo proměňovat opravdu hodně až v devadesátých letech, takže je to celkem nedávná změna. Je to provázané s právní stránkou, kdy dříve manželství opravdu garantovalo všechna ta další práva a vztahy, zatímco nyní je na tom hodně práv nezávislých. Když se předtím dítě narodilo mimo manželství, nemělo stejná práva, například na uznání výživného od otce. Dnes je to úplně jedno z hlediska práv dítěte,“ popisuje Dudová jednu z formálních proměn rodiny. Celý rozhovor začíná v sedmé minutě záznamu.

10. září v deníku Mladá fronta DNES vyšel článek Prosperují i díky Praze, který se zaměřuje na výzkum Město pro byznys, který ovládla středočeská města. Sociolog Josef Bernard, vedoucí oddělení Lokálních a regionálních studií, k výsledkům přidal také svůj komentář. „Česko už více než dvacet let prochází silnou vlnou suburbanizace. To znamená, že se obce v okolí velkých měst populačně rozrůstají, stěhují se do nich mladí lidé, hodně se v nich staví. Ruku v ruce s tím se do nich přesouvají i podnikatelé. K nejsilnější suburbanizaci pak dochází v okolí Prahy. Je dobře, když na tento trend dokážou městské úřady reagovat vhodnou investiční činností a územním plánováním,“ vysvětluje Bernard. Eekonomický rozvoj měst v okolí Prahy však podle něj není jen zásluhou jejich vedení. „Mnohem spíše čerpají zásadní výhodu ze své polohy. Druhá rovina je pak v tom, jestli indikátory používané v podobných výzkumech dokážou zachytit i kvalitu života. A tím si nejsem zdaleka jistý. Žebříčky používají data, jako je populační vývoj, vzdělanost či dostupnost služeb. Všechny tyto věci ale souvisejí s kvalitou života jenom velice slabě. Zkuste si položit otázku, jestli se kvalita vašeho života zvýší, když se do města, kde bydlíte, přistěhuje více obyvatel a narodí se tam více dětí. Pravděpodobně příliš ne,“ doplňuje sociolog.