Projekt je zaměřen na analýzu exitujících institucionálních struktur zprostředkování zájmů mezi jedinci, sociálními skupinami, organizacemi a státem, a jejich vliv na právní systém. Tento proces je zkoumán z hlediska sfér, v nichž se odehrává, procesů, jimiž se uskutečňuje, a aktérů těchto procesů. Středem výzkumného zájmu budou hlavní politické instituce, postoje a aktivity nejvýznamnějších politických aktérů vůči zkoumaným institucím a vůči sobě navzájem, a také občanská participace. Rostoucí specializací všech struktur moderních demokratických společností dochází k vytváření stále většího množství útvarů, roste jejich profesionalizace, mění se organizační formy, charakter členství a participace a dokonce i náplň činnosti. Tyto procesy jsou vzájemně propojené a podmíněné – dochází k poklesu tradiční dobrovolné členské organizovanosti a nárůstu pasivního členství, k rostoucí profesionalizací činností sdružení a proměně vzorce participace z přímé, osobní participace na zprostředkovanou, delegovanou a nepřímou (například využívání profesionálních lobbyistických firem). Tyto procesy probíhající v České republice již dostaly výrazný impuls ustavením krajských samospráv a dostanou ještě silnější impuls začleněním do Evropské unie se současným přesunem některých rozhodovacích pravomocí na evropskou úroveň.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 36, zobrazeno 1 - 10)
Autoři této publikace sledují především institucionalizovanou participaci v různých oblastech politického a společenského života. Věnují se těmto tématům: legislativní rámec politické participace a reprezentace zájmů, politické strany, odbory, zaměstnavatelské svazy a profesní komory, sociální dialog, třetí sektor, zájmové asociace územních samospráv a veřejná správa (vztahy veřejná správa - občan, účast občanů na rozhodování).
Text se zaměřuje na proměnu vztahů mezi státem, státními úřady a úřady místních samosprávy na jedné straně a občany a jejich skupinami na druhé straně. Ukazuje na nové způsoby, jakými se státní a samosprávné úřady snaží komunikovat s občany a vtáhnout je to rozhodování.
České politické strany vytvářely své organizace na začátku 90. let v prostředí, které bylo nepřátelské vůči organizovanému stranictví. Strany čelily neexistenci zájmu o vstup do stran mezi občany, což je vidět na postupném poklesu počtu členů KDU-ČSL a KSČM a na stagnaci počtu členů ODS a ČSSD. Politické strany postupně přizpůsobily své organizační strategie těmto trendům a v současnosti mají podobné charakteristiky členství, jako strany v západní Evropě.
Kapitola se zabývá popisem třetího sektoru a občanské participace v České republice. Zabývá se rolí neziskových organizací, charakterem třetího sektoru v České republice a jeho kontextem ve středoevropském regionu. Dále se zaměřuje na zkoumání členství v neziskových organizacích a na třetí sektor jako prostor artikulace zájmů. V poslední části pak představuje bariéry občanského sektoru v České republice.
Kapitola hodnotí úlohu sociálního dialogu a jeho význam pro řešení a harmonizaci protichůdných zájmů ve sféře práce a kapitálu. Sociální dialog spočívá v různých formách komunikace mezi sociálními partnery, zaměstnavateli a zaměstnanci, resp. organizacemi reprezentujícími jejich zájmy. Pozornost je věnována především sociálnímu dialogu na vrcholové - národní - úrovni a jeho institucionalizované podobě, tzv. tripartitě.
Publikace se snaží podat empiricky podloženou a vědecky fundovanou výpověď o proměnách politicko-právního institucionálního rámce České republiky, o existujících institucionálních strukturách prostředkování zájmů, o faktorech, které ovlivňují vytváření podmínek pro rozvoj a formování otevřené občanské společnosti, participaci obyvatel na politickém a sociálním životě a prostředkování zájmů mezi jedinci, sociálními skupinami a státem.
Text prozkoumává dvě zájmové skupiny místních samospráv Svaz měst a obcí a Asociaci krajů. Zaměřuje se především na jejich vztahu k členům a na aktivity skupin při legislativním lobbyingu.
Tato kapitola zkoumá vliv evropské integrace na politické strany, stranický systém a volební chování českých občanů. Evropeizaci chápe jako vnější faktor, který se objevuje tehdy, když cokoli v domácím politickém systému je ovlivněno něčím z evropského; tento vliv může být přímý a nepřímý. Na základě tohoto konceptu autoři ukazují minimálně vliv evropeizace na politické strany (jak z hlediska organizace, tak programaticky), stranický systém a volební chování.
Česká občanská společnost je po osmnácti letech svého vývoje ukotvena na národní úrovni. Její ambice v procesu evropského vládnutí jsou dosud velmi omezené, ale první projevy Jsou zcela zřetelné jak z hlediska spolupráce se zahraničními subjekty tak z hlediska jejich zahraničních aktivit při prosazování svých zájmů.
Stať informuje o výzkumných šetřeních, která byla realizována během řešení projektu „Způsoby a efektivnost zprostředkování zájmů mezi jedinci, sociálními skupinami a státem“.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- další ›
- poslední »
Připojené odkazy
Připojené soubory
Připojené obrázky
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter