Projekt je zaměřen na analýzu exitujících institucionálních struktur zprostředkování zájmů mezi jedinci, sociálními skupinami, organizacemi a státem, a jejich vliv na právní systém. Tento proces je zkoumán z hlediska sfér, v nichž se odehrává, procesů, jimiž se uskutečňuje, a aktérů těchto procesů. Středem výzkumného zájmu budou hlavní politické instituce, postoje a aktivity nejvýznamnějších politických aktérů vůči zkoumaným institucím a vůči sobě navzájem, a také občanská participace. Rostoucí specializací všech struktur moderních demokratických společností dochází k vytváření stále většího množství útvarů, roste jejich profesionalizace, mění se organizační formy, charakter členství a participace a dokonce i náplň činnosti. Tyto procesy jsou vzájemně propojené a podmíněné – dochází k poklesu tradiční dobrovolné členské organizovanosti a nárůstu pasivního členství, k rostoucí profesionalizací činností sdružení a proměně vzorce participace z přímé, osobní participace na zprostředkovanou, delegovanou a nepřímou (například využívání profesionálních lobbyistických firem). Tyto procesy probíhající v České republice již dostaly výrazný impuls ustavením krajských samospráv a dostanou ještě silnější impuls začleněním do Evropské unie se současným přesunem některých rozhodovacích pravomocí na evropskou úroveň.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 36, zobrazeno 11 - 20)
Proces Evropeizace Českého cizineckého a azylového zákona se zda být poněkud nekonzistentní. Evropská integrace přinesla některé zásadní změny, které ovšem zatím příliš neovlivnily samotný charakter imigrace. Dnes se na imigraci do České republiky často nahlíží jako na krátkodobou pracovní migraci. Ovšem trvalejší usazení migrantů v ČR má rostoucí trend a proto jsou potřeba efektivní integrační politiky.
Tato kapitola představuje, že (1.) čeští občané ví více o místní a národní politice; (2.) distribuce politické vědomosti v České republice je zkreslená a vede k politické nerovnosti; (3) v porovnání s ostatními občany EU – 25 členů – mají Češi nižší než průměrnou všeobecnou znalost o EU; (4.) stupeň politické znalosti je nejlépe určen motivovaností občanů následovanou přístupem k informacím a schopností činit politická rozhodnutí.
Kapitola se zabývá klasickými tématy metodologie sociálního výzkumu ve vztahu s výzkumy, realizovanými v rámci projektu Politicko-právní institucionální rámec České republiky a jeho proměny v kontextu vstupu do Evropské unie.
Publikace analyzuje volby do Evropského parlamentu v roce 2004 z různých úhlů a zahrnuje celkem 15 studií. Kniha je rozdělena do čtyř částí, z nichž první se věnuje postojům voličů, stran a jejich vzájemnému vztahu, druhá se zaměřuje na volební chování, především volební účast a výběr strany, a třetí na evropský stranický systém. Poslední část prezentuje studie voleb do Evropského parlamentu v Česku a na Slovensku.
Publikace analyzuje volby do Evropského parlamentu v roce 2004 z různých úhlů a zahrnuje celkem 15 studií. Kniha je rozdělena do čtyř částí, z nichž první se věnuje postojům voličů, stran a jejich vzájemnému vztahu, druhá se zaměřuje na volební chování, především volební účast a výběr strany, a třetí na evropský stranický systém. Poslední část prezentuje studie voleb do Evropského parlamentu v Česku a na Slovensku.
Tato studie se zaměřuje na popis sociodemografické struktury členské základny Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL) a voličů této strany. Studie členské základny KDU-ČSL vychází z dotazníkového šetření členské základny, které se realizovalo v polovině roku 2005. Předkládaná studie zpracovává pouze část jeho výsledků. Členská základna je přitom zkoumána v závislosti na době vstupu do strany a v závislosti na místě bydliště – Čechy vs. Morava.
Čtyři kapitoly následujícího textu byly vypracovány jako podkladové studie věnované národnostem a populacím, jejichž přítomnosti v ČR si nelze nevšimnout. Jedná se o Slováky, Ukrajince, Vietnamce a Romy. Hlavním cílem těchto poněkud pestrých studií je zmapovat situaci vybrané komunity nebo populace v ČR.
Čtyři kapitoly následujícího textu byly vypracovány jako podkladové studie věnované národnostem a populacím, jejichž přítomnosti v ČR si nelze nevšimnout. Jedná se o Slováky, Ukrajince, Vietnamce a Romy. Hlavním cílem těchto poněkud pestrých studií je zmapovat situaci vybrané komunity nebo populace v ČR.
Text nejprve na základě rozlišení pojmů občanská společnost a třetí sektor definuje prostor občanské participace. Vytvoření pojmového aparátu a teoretického rámce se jeví jako klíčové, protože pojmy občanská společnost a třetí (neziskový) sektor bývají často směšovány. Text historicky vymezuje pojem občanská společnost, a na jeho základě definuje a konceptualizuje občanskou participaci v České republice.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Stránky
Připojené odkazy
Připojené soubory
Připojené obrázky
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter