Jde o pokračovací grant stejného jména, jež probíhal v letech 2001-2008. Své aktivity centrum rozvíjí ve dvou základních liniích. První je podpora badatelek v účasti na evropském výzkumu, podpora rovných příležitostí ve vědě a výzkumu a podpora mladých lidí ve VaV, včetně vytváření praktických nástrojů k dosahování těchto cílů a předkládání doporučení pro tvorbu politik. Druhou linií je teoretické zkoumání na poli feministických epistemologií a vědních studií z genderového hlediska v souvislosti s otázkami produkce vědění, moci a genderu. Centrum realizuje projekty Infomat, Mladé talenty (projekt navazuje na projekt Žena měsíce a jeho cílem je představovat úspěšné a zajímavé mladé badatelky) a zaměřuje se na ženy evaluátorky a ženy v průmyslovém výzkumu. Centrum též publikuje vlastní informační newsletter a online časopis Kontext: časopis pro gender a vědění. NKC-ŽV se od roku 2005 účastní celoevropské akce Noc vědců, které se účastní vědecká a výzkumná pracoviště, která nabízejí veřejnosti exkurze, besedy i možnost zúčastnit se nejrůznějších badatelských happeningů. Centrum dále organizuje pravidelné semináře Bod zlomu ve spolupráci s katedrou genderových studií FHS UK, workshopy a konference.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 32, zobrazeno 21 - 30)
Publikace se zaměřuje na představení dostupných dat, a to v časových řadách od roku 2001. Data ukazují, že neplatí předpoklad růstu podílu vědkyň v situaci, kdy se trvale zvyšuje podíl žen mezi studujícími vysokých škol a vysokoškolsky vzdělanou populací. Z osob, které mají v ČR kvalifikaci pro výkon výzkumné profese, tvoří 50 % ženy, mezi výzkumníky jich je ale jen 25,1 % (v FTE).
Recenze se věnuje knize Becoming an Academic: International Perspective editorek Lynne McAlpine a Gerlese Åkerlind (2010), jež vyšla v nakladatelství Palgrave Macmillan v rámci jeho edice Universities into the 21st Century. Kniha je určena lidem na začátku akademické dráhy i těm, kteří se věnují vedení začínajících vědců – školitelům, mentorům, kariérním poradcům a osobám na rozhodovacích pozicích. Recenze zdůrazňuje informace využitelné v českém kontextu.
Česká republika má vyrovnaný podíl žen a mužů, kteří mají kvalifikaci pro práci ve vědeckých a technických zaměstnáních. Stabilně narůstá zastoupení žen ve všech stupních vysokoškolského studia. V roce 2012 dosáhlo zastoupení žen ve výzkumu nejnižší hodnoty od roku 2001. Mezi výzkumníky jich pracovalo jen 27,4 %.
Počet žen, které pracují ve vědě, je nízký (25 %). ČR v tomto ohledu zaostává jak za průměrem EU, tak ve srovnání s novými členskými státy. Navíc od roku 2001 zůstává podíl vědců vůči vědkyním na stejné úrovni. V české vědě také panuje vysoká míra horizontální a vertikální segregace. Jak na tuto situaci reagují jednotlivci a instituce? Postavení žen ve vědě se pomalu stávají tématem, kterému státní, výzkumné a vědecké instituce začínají věnovat pozornost.
The paper asks in what ways students in Czech higher education cope with sexual harassment and what strategies they choose to deal with it. It builds on a qualitative study of a higher education institution in Prague.
Academic mobility is usually perceived and discussed as a positive phenomenon — as a prerequisite for building a competitive and successful economy and quality science. Academic mobility has now become essential to building a successful academic career in many research domains. On the policy level the negative impact of academic mobility on researchers’ lives and especially women’s is usually overlooked and marginalized.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter