Jde o pokračovací grant stejného jména, jež probíhal v letech 2001-2008. Své aktivity centrum rozvíjí ve dvou základních liniích. První je podpora badatelek v účasti na evropském výzkumu, podpora rovných příležitostí ve vědě a výzkumu a podpora mladých lidí ve VaV, včetně vytváření praktických nástrojů k dosahování těchto cílů a předkládání doporučení pro tvorbu politik. Druhou linií je teoretické zkoumání na poli feministických epistemologií a vědních studií z genderového hlediska v souvislosti s otázkami produkce vědění, moci a genderu. Centrum realizuje projekty Infomat, Mladé talenty (projekt navazuje na projekt Žena měsíce a jeho cílem je představovat úspěšné a zajímavé mladé badatelky) a zaměřuje se na ženy evaluátorky a ženy v průmyslovém výzkumu. Centrum též publikuje vlastní informační newsletter a online časopis Kontext: časopis pro gender a vědění. NKC-ŽV se od roku 2005 účastní celoevropské akce Noc vědců, které se účastní vědecká a výzkumná pracoviště, která nabízejí veřejnosti exkurze, besedy i možnost zúčastnit se nejrůznějších badatelských happeningů. Centrum dále organizuje pravidelné semináře Bod zlomu ve spolupráci s katedrou genderových studií FHS UK, workshopy a konference.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 32, zobrazeno 11 - 20)
Článek je recenzí publikace M. Lamont How professors Think. Inside the Curious World of Academic Judgement, která se zaměřuje na analýzu systému peer hodnocení v sociálních a humanitních vědách, konkrétně v šesti disciplínách (antropologii, ekonomii, anglickou literaturu, historii, filosofii a politologii).
Článek se věnuje zhodnocení konference Beyond the Leaky Pipeline: Challenges for Research on Gender and Science jako závěrečná konference projektu Meta-analysis of gender and science research, která se konala ve dnech 19. a 20. 10. 2010 v Bruselu. Zaměřuje se na analýzu diskurizvních rámců použitých na konferenci pro rámování otázky genderové rovnosti ve vědě a nízkého zastoupení žen ve vědě.
Zjištění poukazují na ambivalentní povahu částečných úvazků v České republice. Částečné úvazky jsou na jednu stranu využívány ve smyslu pozitivní pracovní flexibility, a to zejména ženami, aby mohly kombinovat pracovní život s péčí o malé děti. Na druhou stranu však výsledky ukazují, že se tyto úvazky koncentrují zejména u lidí, kteří patří k marginalizovaným skupinám na pracovním trhu a jsou tedy obecně spojeny s nižší mírou jistoty pracovního místa a vyšší mírou rizika chudoby.
The paper focuses on perceptions and constructions of sexual harassment by students and the gap between students’ individual definitions and expert definitions of sexual harassment. The paper centres on two main research questions: i) how do studentsperceive sexual harassment and ii) what are the factors and dimensions that contribute to particular behaviour being labelled assexual harassment? The study is based on qualitative in-depth interviews with students.
Problematika sexuálního obtěžování na vysokých školách patří k tématům, která světová (a zvláště pak anglosaská) sociologie „objevila“ zhruba v polovině 70. let. Od té doby byla realizována řada výzkumných šetření, pokusů o vypracování systému účinných nástrojů tomuto jevu zabraňujících. Výsledkem je, že v současné době má většina vysokých škol a univerzit v anglosaském světě jasná pravidla pro zacházení s „pachateli“ i „oběťmi“ sexuálního obtěžování i navazující systém pomoci poškozeným.
Mnoho evropských států, včetně České republiky, čelí vysoké míře neplatičství výživného na dítě. Spolu s vysokou mírou rozvodovosti, a v některých zemích spolu s nízkou vymahatelností práva, se neplatičství výživného stává závažným problémem, který má navíc významné genderové dopady. Ve snaze řešit tuto situaci, přijala téměř polovina členských zemí EU systémnáhradního, státem vypláceného, výživného na dítě. ČR mezi ně nepatří.
In recent decades, research has undergone major changes, resulting in radical shifts in patterns of governance. In this process, external forms of research assessment have developed as a proxy for researchers’ and research institutions’ accountability to society. In this paper we focus on the developments of research assessment in the Czech Republic.
European science policy turned its attention to gender equality at the end of the 20th century, influencing to a smaller or greater extent three Framework Programmes supporting European research and technological development (the fifth, sixth and seventh). Gender equality is also an important component of the current negotiations of the next framework programme titled Horizon 2002 for the period 2013-2020.
Počet žen, které pracují ve vědě, je nízký (25 %). ČR v tomto ohledu zaostává jak za průměrem EU, tak ve srovnání s novými členskými státy. Navíc od roku 2001 zůstává podíl vědců vůči vědkyním na stejné úrovni. V české vědě také panuje vysoká míra horizontální a vertikální segregace. Jak na tuto situaci reagují jednotlivci a instituce? Postavení žen ve vědě se pomalu stávají tématem, kterému státní, výzkumné a vědecké instituce začínají věnovat pozornost.
Z pohledu statistických údajů se situace v ČR ve srovnání s rokem 2009 nijak zásadně nezměnila, téma podpory genderové rovnosti je stále na okraji zájmu institucí výzkumu, vývoje a inovací. Dílčí pozitivní posuny nemají zásadní strukturální charakter. Netečnost místních institucí je o to zřetelnější, porovnáme-li ji s přístupem institucí v zahraničí.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter