Český vzdělávací systém patří k nejvíce selektivním systémům a sociální nerovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání patří k největším ve vyspělých zemích (OECD). Nedávno provedené analýzy ukázaly, že vývoj po roce 1989 nevedl v tomto směru k výrazné změně k lepšímu, spíše naopak. Mezinárodní srovnávací výzkumy ukazují, že kořeny vzdělanostních nerovností jsou v České republice vrostlé hluboko do struktury vzdělávacího systému i do sociální struktury české společnosti. Hlavním cílem projektu je identifikovat zdroje reprodukce vzdělanostních a ekonomických nerovností v České republice a vysvětlit princip jejich fungování. K dosažení těchto cílů se navrhuje založit panel pro dlouhodobý longitudinální výzkumný projekt sledující životní dráhu zhruba 10.000 žáků ve věku 15 – 16 let. Pro založení tohoto panelu jsou neobyčejně příznivé podmínky, neboť v roce 2003 bude v České republice v rámci mezinárodního projektu PISA uskutečněn výzkum schopností a dovedností cca 10.000 žáků ve věku 15 – 16 let. V rámci projektu budou provedena dodatečná šetření rodičů i samotných žáků. Kromě monografie „Kořeny vzdělanostních nerovností a životního úspěchu v České republice“ bude na konci projektu k dispozici datový soubor připravený pro další sledování této generace v letech 2006 – 2009. Výsledky projektu budou využity jak v akademické a veřejné diskusi na téma vzdělanostních a ekonomických nerovností, tak při přípravě ucelené a konzistentní reformy vzdělávacího systému, včetně jeho financování.
Mezinárodní srovnávací výzkumy vzdělávacích systémů a nerovností v přístupu ke vzdělání ukazují, že kořeny vzdělanostních nerovností jsou v České republice vrostlé hluboko do struktury vzdělávacího systému i do sociální struktury české společnosti. Projekt vycházel z hypotézy, podle které struktura vzdělávacího systému (existence "slepých uliček", příliš časná volba typu vzdělávací dráhy) a relativní uzavřenost vyšších stupňů školského systému (zejména terciárního vzdělávání) posiluje význam sociálního původu již ve formování vzdělanostních aspirací, v rozhodování o typu "vzdělávací kariéry", ve vnímání žáka ze strany učitelů a vrstevníků, v motivacích žáků pokoušet se o přechod k vyšším stupňům vzdělání a dokonce i v uplatnitelnosti vzdělání a jeho ekonomickém zhodnocení na trhu práce. Hlavním cílem tohoto projektu bylo tedy identifikovat příčiny reprodukce vzdělanostních a ekonomických nerovností v České republice a vysvětlit princip jejich fungování. K dosažení těchto cílů byl založen panel pro dlouhodobý longitudinální výzkumný projekt, sledující životní dráhu žáků. Pro založení tohoto panelu byly v roce 2003 neobyčejně příznivé podmínky, neboť v tomto roce byl v ČR v rámci mezinárodního projektu PISA (Programme for International Student Assessment) organizovaném OECD uskutečněn výzkum schopností a dovedností cca 10 tisíc žáků ve věku 15 až 16 let. V rámci projektu byla rovněž provedena dodatečná šetření rodičů i samotných žáků. Výsledky projektu byly plánovány jakožto využitelné nejen v akademické a veřejné diskusi na téma vzdělanostních a ekonomických nerovností, ale i při přípravě ucelené a konzistentní reformy vzdělávacího systému, včetně jeho financování.
V roce 2003 tedy zahájilo oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR ve spolupráci s dalšími institucemi v České republice současně s výzkumem PISA, zaměřeným na mezinárodní srovnání znalostí patnáctiletých žáků v oblasti matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti, také projekt PISA-L (PISA-Longitudinal). Výzkum PISA-L je koncipován jako longitudinální a skupinu respondentů tvořili v roce 2003 nejen patnáctiletí žáci ze základních a středních škol, ale také jejich rodiče. Dotazník pro rodiče byl zaměřen na ekonomické, sociální a kulturní stránky sociálního původu žáka (profese, příjmy, životní úroveň, kulturní aktivity, sociální kontakty, atd.), na mobilitní dráhu rodičů, na jejich hodnotové orientace a jejich představy o budoucnosti dítěte. Dotazník žáka zrcadlovým způsobem zjišťoval hodnotové orientace a životní plány tak, aby bylo možné zjistit míru mezigeneračního transferu hodnot a vzorců životního úspěchu. Data získaná v rámci PISA-L je možno podrobit komparaci s vybranými zeměmi, které realizují podobný projekt (např. Dánsko, Kanada).
Dotazníky k výzkumu PISA-L a PISA jsou k dispozici na webových stránkách oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR (www.stratif.cz). Kromě toho jsou vybrané problémy řešené s využitím sebraných dat obsaženy v monografii "(Ne)rovné šance na vzdělání", která vychází v nakladatelsví Academia na počátku roku 2006. Longitudinální projekt PISA-L zatím samozřejmě zachytil počátek vzdělávací dráhy (tj. nanejvýš přechod mezi základní a střední školou), což determinovalo pole otázek, na které můžeme již dnes ve zmíněné knize odpovědět. V současné době je k dispozici rovněž soubor dat připravený pro další sledování vybrané generace v letech 2006 až 2009.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 21, zobrazeno 1 - 10)
Tato monografie ukazuje, do jaké míry existují v České republice podmínky pro přechod od výdajového modelu financování vysokého školství k investičnímu modelu, resp. jaké povahy jsou bariéry, které tomuto přechodu brání. Autorský tým se pokusil o propojení diskuse probíhající na poli ekonomické teorie s analýzou vývoje pokusů o reformu financování českého vysokého školství v kontextu jeho celkové proměny v období postkomunistické transformace.
Kapitola je analýzou vývoje reforem vysokého školství v České republice od roku 1989 se zvláštním zřetelem k uplatnění investičního principu jeho financování. Každá etapa vývoje je posuzována z hlediska financování vysokého školství, velikosti a povahy jeho vnitřního deficitu a vlivu zvoleného modelu na vývoj nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. V závěru kapitoly jsou prezentovány výsledky komparativní analýzy systémů financování studia na vysoké škole.
Kapitola shrnuje výsledky výzkumu studentů prvních ročníků vysokých škol „Studium na vysoké škole 2004“ uskutečněním na jaře 2004. Poskytuje údaje o sociálním složení studentů, o jejich studijních aspiracích a plánech, o faktorech, které je vedly k rozhodnutí studovat určitý obor a studijní program, a rovněž o jejich úmyslech v dalším studiu.
Autor podrobil analýze výzkumy veřejného mínění provedené na celé dospělé populaci v roce 2004. Ukázal, že dospělá populace podporuje zavedení investičního principu financování vysokého školství a to bez ohledu na sociální postavení respondentů, a dokonce i jejich politickou orientaci. Ukázal také, že veřejnost si dobře uvědomuje rozpor mezi požadavkem bezplatného vysokoškolského vzdělání a schopností systému uspokojit rostoucí poptávku po vzdělání.
Autoři podrobili analýze výsledky výzkumu akademických pracovníků. Ukázali, že většina z nich připouští, že zavedení investičního přístupu by přispělo ke zvýšení odpovědnosti škol vůči studentům, ke zvýšení studijní morálky na straně studentů a k celkovému růstu kvality poskytovaného vzdělání.
V této stati jsou diskutována různá sociologická pojetí sociální koheze a jí blízký koncept sociálního kapitálu. Poukazujeme na různost čistě sociologického (vědeckého) a praktického sociopolitického diskursu, prvnímu přisuzujeme pojem koheze, druhému soudržnost. Speciální pozornost věnujeme tomu, jak je v soudobých empirických výzkumech koheze konceptualizována a operacionalizována na měřitelné indikátory.
Monografie pojednává o nejdůležitějších aspektech formování vzdělanostních nerovností v českém vzdělávacím systému a ukazuje je v historickém a mezinárodním kontextu. První část publikace pojednává o vzdělanostních nerovnostech v teoretické a historické reflexi a ukazuje dovednosti českých žáků v mezinárodním srovnání. Druhá část publikace se zabývá problematikou formování aspirací a mechanismu vzniku nerovností v období základního vzdělání a v období přechodu na střední školu.
V této kapitole jsem se snažila co nejúplněji shrnout dosavadní zjištění o charakteru a rozsahu vzdělanostních nerovností v socialistické České republice v období mezi lety 1916 až 1995. Pokusila jsem se rovněž tato dosavadní zjištění ověřit a aktualizovat novou mobilitní analýzou. Kladla jsem si dvě klíčové otázky: jak se od sebe předsocialistický a socialistický mobilitní režim liší? Stává se český vzdělávací systém a nepřímo celá česká společnost čím dále otevřenější či uzavřenější?
Kapitola si klade za cíl zjistit základní trendy ve vývoji nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice. Autoři testují hypotézu, podle které období stabilních nerovností za socialismu bylo vystřídáno obdobím rostoucích nerovností během postkomunistické transformace.
Práce se zabývá vývojem vysokého školství v České republice po roce 1989, se zvláštním zaměřením na příslušné právní předpisy, institucionální rámec, financování a přijímací procedury. Vstupní hypotéza o rostoucím vlivu sociálního původu na tento přechod v období po roce 1989 byla na námi analyzovaném datovém souboru potvrzena.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter