Dosavadní výzkum přispěl k porozumění hlavním tendencím ve vývoji vzdělanostních nerovností a v ekonomickém zhodnocování lidského kapitálu. Ve vzdělávací politice sílí tendence posilovat investiční princip ve financování vyššího vzdělávání. Dosažení větší rovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání a uplatnění investičního principu ve financování vzdělání jsou přitom považovány za protichůdné strategie. Navrhovaný projekt si klade za cíl ověřit opačnou hypotézu, tj. že dosažení větší rovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání a zavedení principu sdílení nákladů na vyšší vzdělání jsou strategie, které se nevylučují. Výzkumy zacílené na klíčové subjekty (studenti, učitelé) umožní vyhodnotit přednosti i rizika přechodu na princip sdílení nákladů na vysokoškolské studium. Výsledky takto cíleného výzkumu přispějí k propojení badatelského výzkumu vzdělanostních nerovností, lidského kapitálu a ekonomiky vzdělání a k přípravě reformy financování vysokého školství v České republice.
V tomto projektu jsme vycházeli z poznatků, k nimž dospěl dosavadní výzkum zabývající se vývojem vzdělanostních nerovností a ekonomickým zhodnocováním lidského kapitálu. Zatímco ve vzdělávací politice sílí tendence posilovat investiční princip financování vyššího vzdělávání, snaha o dosažení větší rovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání je v běžném povědomí považována za protichůdnou strategii takového principu. V tomto projektu jsme si kladli za cíl ověřit tu hypotézu, podle které se dosažení větší rovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání spolu s principem sdílení nákladů na vyšší vzdělání nevylučují. Výzkumy zacílené na klíčové subjekty (studenty a učitele) nám měly umožnit vyhodnotit přednosti i rizika přechodu na princip sdílení nákladů na vysokoškolské studium. Výsledky takto cíleného výzkumu přispějí k propojení badatelského výzkumu vzdělanostních nerovností, lidského kapitálu a ekonomiky vzdělání a k přípravě reformy financování vysokého školství v České republice.
V projektu jsme se primárně zaměřili na výzkum studentů prvních ročníků vysokých škol v České republice. Získali jsme tak údaje o sociálním složení studentů vysokých škol, o jejich studijních aspiracích a plánech, o faktorech, které je vedly k rozhodnutí studovat určitý obor a studijní program, a o jejich úmyslech v dalším studiu. S cílem pochopit příčiny fluktuace studentů se šetření zaměřilo také na to, jak studenti hodnotí svoji původní volbu a jaké jsou jejich představy o uplatnitelnosti na trhu práce. Výzkum se rovněž soustředil na hodnocení kvality výuky a na zájem studentů o tento problém. Pozornost byla věnována také problematice hodnocení studijních programů, přednášek a výkonu učitelů mimo jiné i s ohledem na očekávané nároky trhu práce. Zjišťovány byly i názory studentů na případné zavedení půjček a stipendií a možný vliv těchto změn na důležitá rozhodnutí týkající se jejich studia (délka studia, typ studijního programu, obor a zaměření apod.). Šetření se rovněž zaměřilo na získání dosud chybějících poznatků o reálných životních nákladech studentů, tj. o tom, jak financují své studium (jakým dílem se na pokrytí nákladů podílí původní rodina, jak silná je tendence studentů k výdělečné činnosti, jaké jsou jejich průměrné výdělky, atd.) a jaké mají postoje k systému financování bydlení na kolejích. Ačkoli se nejednalo o ojedinělý výzkum studentů vysokých škol v České republice, informace tohoto druhu dosud nebyly k dispozici. Dalším cílem projektu bylo vytvořit panel respondentů, který by bylo možné v případě získání dalších finančních prostředků sledovat po celou dobu vysokoškolského studia a následného přechodu na trh práce (tedy nejméně dalších pět let).
Na tento výzkum, provedený v roce 2004, navázal i longitudinální projekt, podpořený grantem od Grantové agentury České republiky „Ekonomické, sociální a kulturní zdroje vzdělanostních nerovností a determinanty životního úspěchu: první fáze longitudinálního výzkumu“. Závěrečná zpráva z výzkumu je k dispozici na webových stránkách oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR http://www.stratif.cz. Výsledky výzkumu „Studium na vysoké škole 2004“ jsou zpracovány také v publikaci České vysoké školství na křižovatce, která byla vydána na podzim roku 2005. S využitím poznatků ekonomické teorie, dosavadního vývoje českého vzdělávacího systému a výzkumu vysokoškoláků a akademických pracovníků kniha obsahuje odpoveď na otázku, která stála na počátku výzkumu: resistence vůči prosazení investičního principu financování vysokého školství nemá oporu ani v ekonomické teorii, ani v argumentech odvolávajících se na negativní sociální důsledky, jak ukázaly provedené analýzy. Projekt jako takový došel k závěru, že ve financování rozvoje lidských zdrojů je nezbytné přejít od rozpočtového pohledu, který zdůrazňuje výdajové stránky, na pohled investiční, ve kterém se hlavním kritériem stává budoucí výnos z vložených prostředků.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 7, zobrazeno 1 - 7)
Tato monografie ukazuje, do jaké míry existují v České republice podmínky pro přechod od výdajového modelu financování vysokého školství k investičnímu modelu, resp. jaké povahy jsou bariéry, které tomuto přechodu brání. Autorský tým se pokusil o propojení diskuse probíhající na poli ekonomické teorie s analýzou vývoje pokusů o reformu financování českého vysokého školství v kontextu jeho celkové proměny v období postkomunistické transformace.
Kapitola je analýzou vývoje reforem vysokého školství v České republice od roku 1989 se zvláštním zřetelem k uplatnění investičního principu jeho financování. Každá etapa vývoje je posuzována z hlediska financování vysokého školství, velikosti a povahy jeho vnitřního deficitu a vlivu zvoleného modelu na vývoj nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. V závěru kapitoly jsou prezentovány výsledky komparativní analýzy systémů financování studia na vysoké škole.
Kapitola shrnuje výsledky výzkumu studentů prvních ročníků vysokých škol „Studium na vysoké škole 2004“ uskutečněním na jaře 2004. Poskytuje údaje o sociálním složení studentů, o jejich studijních aspiracích a plánech, o faktorech, které je vedly k rozhodnutí studovat určitý obor a studijní program, a rovněž o jejich úmyslech v dalším studiu.
Autor podrobil analýze výzkumy veřejného mínění provedené na celé dospělé populaci v roce 2004. Ukázal, že dospělá populace podporuje zavedení investičního principu financování vysokého školství a to bez ohledu na sociální postavení respondentů, a dokonce i jejich politickou orientaci. Ukázal také, že veřejnost si dobře uvědomuje rozpor mezi požadavkem bezplatného vysokoškolského vzdělání a schopností systému uspokojit rostoucí poptávku po vzdělání.
Autoři podrobili analýze výsledky výzkumu akademických pracovníků. Ukázali, že většina z nich připouští, že zavedení investičního přístupu by přispělo ke zvýšení odpovědnosti škol vůči studentům, ke zvýšení studijní morálky na straně studentů a k celkovému růstu kvality poskytovaného vzdělání.
Práce se zabývá vývojem vysokého školství v České republice po roce 1989, se zvláštním zaměřením na příslušné právní předpisy, institucionální rámec, financování a přijímací procedury. Vstupní hypotéza o rostoucím vlivu sociálního původu na tento přechod v období po roce 1989 byla na námi analyzovaném datovém souboru potvrzena.
Tato stať si klade za cíl popsat současný trend ve vývoji nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice. Na základě znalostí o současných i předlistopadových politických a institucionálních reformách jsme nastolili hypotézu, podle které období stabilních nerovností za socialismu bylo vystřídáno obdobím rostoucích nerovností během post-komunistické transformace. Tato hypotéza byla potvrzena.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter