Projekt provedl mezinárodně komparovatelné kvantitativní šetření v rámci mezinárodního projektu ISSP (modul 2004 Občnaství), kde se zaměřil na čtyři klíčové dimenze občanství: hodnocení politických a demokratických institucí občany; definice ideálních typů občana a demokracie; důvěra a sociální kapitál; a občanská versus politická participace. V průběhu dalšího řešení projektu jsou ttao mezinárodně komparovatelná empirická data doplňována řadou kvalitativních sond. Projekt dále analyzuje právní normy a definice výkonu občanských a politických práv v současnosti i v historickém kontextu, popisuje formování politických identit, a snaží se definovat základní důvody pasivity jednotlivců a sociálních skupin a základní socio-demografické a postojové charakteristiky jak aktivních, tak pasivních sociálních skupin. Výsledkem projektu by měla být komplexní analýza vzorců a forem účasti občanů České republiky na veřejném životě, komparovatelná s mezinárodními daty získanými na základě účasti v mezinárodním projektu ISSP a doplněna o analýzu interakce národních a nadnárodních procesů. Tato kombinace umožní badatelskému týmu analýzu politické kultury na národní i mezinárodní úrovni.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 27, zobrazeno 21 - 27)
Podle teorie občanské společnosti generalizovaná sociální důvěra je posilována účastí na občanských aktivitách v dobrovolných sdruženích; podle alternativní hypotézy jsou to spíše neinstitucionalizované formy participace, které vedou k intepresonální důvěře.
Text analyzuje volební účast při volbách do Evropského parlamentu v České republice s použitím dat agregovaných pro jednotlivé okresy a s využitím individuálních dat z dotazníkového šetření. Volební účast zvyšovaly náboženské vyznání a bydliště v malých obcích a naopak jí snižovaly nezaměstnanost, nižší příjmy a obecně nízká sociální třída. Zároveň identifikace s politickou stranou a pocit politické efektivnosti zvyšovaly pravděpodobnost, že se občan zúčastní voleb.
Článek nabízí podrobný přehled výchozích konceptů a způsobů měření sociálního kapitálu. Představeny jsou různé typy indikátorů, výzkumných projektů a zdrojů dat.
Tento článek se zabývá srovnáním vysvětlení preferencí vůči členství České republiky v EU založených na ekonomii a na identitě. Výzkum ukazuje, že ekonomika, spíše než identita, je silnějším vysvětlením podpory veřejnosti vstupu do EU. Prezentované výsledky by však nemělo být vyvozováno, že pragmatické spíše než ideologické nebo pocitově zaměřené motivace určují všeobecné postoje vůči integraci.
Studie mapuje účast žen ve vrcholné politice a polit. stranách. Na základě analýzy empirických dat nabízí také pohled na postoje veřejnosti k zapojení žen do politiky v ČR. Hlavním cílem studie je analýza důvodů nižšího zastoupení žen v politických funkcích v ČR se zaměřením na následující bariéry vstupu žen do politických funkcí: institucionální, individuální a společenské.
Kniha nabízí teoretickou i empirickou analýzu role různých typů důvěry v demokratizačním procesu v postkomunistické Evropě po pádu sovětského bloku v roce 1989. Využívá přitom interdisciplinárního přístupu: psychologie, sociologie, politologie, historie a ekonomie.
Hlavním cílem tohoto článku je odpovědět na otázku, zda národní parlamenty ztrácejí v procesu evropeizace svou demokratickou funkci a stávají se pouze „schvalovacím článkem“ vertikálního projektu shora řízeného výkonnou mocí. Tento příspěvek nabízí analýzu základních změn, které doprovázejí proces evropeizace národních parlamentů na institucionální úrovni.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter