Vydáno: 25. 1. 2023
Z médií

Socioložka Věra Patočková vystoupila v pořadu Akcent na Českém rozhlasu Vltava, kde se vyjadřovala k výdajům českých obyvatel na kulturu. Druhou diskutující byla Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura.

Ilustrace: Pixabay.com

„Reálné příjmy poklesly meziročně o 10 %. Byť tedy dochází k nějakýmu navyšování průměrné mzdy, tak se dá očekávat, že lidé musí někde šetřit. A když se podíváme na strukturu výdajů na bydlení, energie a potraviny, což jsou hlavní položky výdajů, tak je struktura výdajů taková, že tyto položky poměrně rostou, a kultura trochu klesá,“  popisuje Věra Patočková současnou situaci. Otázkou je však také kvalita dat, ze kterých bychom chtěli vycházet. Například pravidelný sběr Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) závisí na poskytování informací přímo od jednotlivých kulturních zařízení. „Pokud bychom mluvili o datech a kulturní participaci, tak existuje určitá oblast, která se týká životního stylu obecně, tedy nejen kultury, ale také volného času. Poměrně zajímavá data mají třeba komerční agentury, které dělají lifestylové výzkumy, ve kterých mají informace o tom, čemu se lidé věnují. Dělají potom na základě toho určitou typologii a sledují i věci, které je zajímají z marketingového hlediska,“ uvádí socioložka a vedle toho zmiňuje také evropské srovnání, které jednou za čas provádí Eurostat v oblasti kulturní participace.

V rozhovoru také zazní zmínka o knize Kultura v krajích České republiky, která v roce 2012 vyšla Sociologickém ústavu AV ČR autorskému kolektivu, včetně Patočkové. Při srovnání s aktuálním průzkumem projektu Kreativní Evropa v tehdejších datech totiž vycházely podobné hodnoty ohledně návštěvnosti kulturních podniků. Podle Patočkové bychom však pro lepší srovnání potřebovali data z roku 2019, tedy z doby, než udeřila světová pandemie. „Když jsme dělali sběr dat, tak doznívala ekonomická krize, která započala v roce 2008/2009. Podle dat NIPOSu od roku 2014, kdy považujeme dozvuky té krize za skončené, se návštěvnost sledovaných sfér kultury zvyšovala. Pokud bychom to srovnali s nějakými daty z roku 2019, tak bychom mohli říci, jestli se zvýšil index kulturnosti populace,“ vysvětluje Patočková úskalí srovnávání čísel ohledně návštěvnosti či utracených peněz.

Sociologický ústav AV ČR na sklonku loňského roku vydal také volně dostupnou monitorovací studii Volný čas dětí staršího školního věku a jeho prožívání. Výsledky reprezentativního výzkumu v České republice 2021, na které se spolu s Patočkovou podíleli sociologové Daniel Čermák a Jiří Šafr. Podle dat v ní obsažených například velice záleží na rodině, zda děti budou trávit volný čas kulturními aktivitami. „Potvrdilo se nám, že lidé, pro které byla kultura důležitá, nebo kteří byli vedeni rodiči ke kulturní participaci – jejich rodiče četli knihy, chodili do divadel nebo na koncerty – se sami daleko častěji zapojují do kulturních aktivit. Mají tendenci to předávat svým dětem, jejich děti více čtou, nebo se zapojí do kulturních aktivit, chodí třeba do lidové školy umění a podobně,“ zmiňuje Patočková vliv rodinného prostředí na vztah lidí ke kultuře.

Celý rozhovor je k dispozici online.

Sdílejte tuto stránku