Sociologické komentáře k prezidentským volbám a předvolebním průzkumům

Sociální geograf Tomáš Kostelecký byl hostem pořadu Jak to vidí na Českém rozhlasu Dvojka. Podle něj bude poslední týden před finální volbou plný vášní, už proto, že není jisté, že voliči neúspěšných kandidátů uposlechnou jejich doporučení. „Samozřejmě nějaký vliv to na ně ale má,“ dodává Kostelecký s tím, že podle některých výzkumů je většina voličů Danuše Nerudové, Marka Hilšera nebo Pavla Fischera nakloněna k volbě Petra Pavla. Andrej Babiš potom bude čerpat zejména z hlasů pro Jaroslava Baštu. „On se teď především snaží mobilizovat ty, kteří nevolili vůbec. Tam má relativně největší potenciál, protože volební účast byla sice rekordní, ale nesmíme zapomenout, že 32 % lidí, kteří mají volební právo, volit nebyla,“ upozorňuje. Celý rozhovor je k poslechu online. O tom, co pomůže rozhodovat ve druhém kole volby prezidenta, však Kostelecký také poskytl o týden dříve komentář pro Novinky.cz.

Tomáš Kostelecký také uvedl pro českobudějovickou regionální verzi Deníku, že spíše než mezi městy a venkovem je dělicí čára prezidentských voleb podmíněna postavením na socioekonomickém žebříčku. Významnou roli hraje také věk voličů a voliček a určité vlivy bychom také vysledovali při pohledu na mapu. „Není venkov jako venkov. Nejde jen o velikost obce, ale i o její polohu a charakter. Někde se jedná v podstatě o předměstí velkých měst, v některých se dobře žije, lidé tam snadno seženou dobrou práci a počet obyvatel se tam zvyšuje. Naopak ve vnitřní periferii na hranici krajů mají lidi vše složitější, protože je všude daleko. Když žijete blízko dobrých příležitostí, nezáleží na tom, zda jde o venkov,“ uvádí Kostelecký k geografickým rozdílům (Andrej Babiš obdržel z měst přes milion hlasů a výrazně jinak oproti republikovému průměru volila pouze Praha; větší rozdíl oproti průměru potom ještě měla některá velká krajská města, ale výsledky ve městech s desítkami tisíc obyvatel se oproti vesnicím lišily jen málo). Kostelecký byl rovněž o týden dříve hostem pořadu Osobnost Plus na Českém rozhlasu Plus, kde komentoval politické kampaně, nebo pořadu 90' ČT (čas 1:00:50).

Ve Speciálu Českého rozhlasu Plus vystoupila před Vánoci také socioložka Paulína Tabery, která zde rozšiřovala povědomí o předvolebních průzkumech. Upozornila například na to, že zachycují, co se dělo ve chvíli, kdy probíhal sběr dat, a proto se mohou lišit výzkumy jednotlivých agentur, ačkoliv jsou třeba publikovány ve stejný čas. Podle Tabery se agentury zlepšily v tom, jak informují o způsobu, jakým je třeba jejich výsledky číst. „Když si otevřete tiskovou zprávu Medianu, najdete tam několik návodných postupů, jak číst výsledky, a dokonce tam jednou máte volební model zobrazený bez sloupců a jen s intervaly. (...) Statistická chyba se nedá odstranit, ještě je za tím nějaká chyba sběru dat, a my si musíme být vědomi toho, že snímek, který máme, má jisté rozostření,“ vysvětluje. Rozhovor je online.

Paulína Tabery komentovala volební dění také pro volební speciál Radiožurnálu (část v čase 14:32). Byla rovněž hostkou pořadu Pro a proti, kde s prezidentským kandidátem Markem Hilšerem debatovala o vlivu předvolebních průzkumů na volební chování lidí. „Souhlasím s tím, že předvolební průzkumy nějakým způsobem určitě ovlivňují voliče. Širší otázkou je, jak nějak podaná informace voliče ovlivní. Víme, že ne všechny voliče ovlivňují, ne všechny stejným způsobem. Pokud se podíváme na voliče, tak někteří jsou rozhodnuti pevně a žádná informace – ať už z médií, rozhovor s kandidátem, s jiným kandidátem, nebo průzkum – nemůže nějakým způsobem změnit jejich volbu,“ popisuje Tabery. Důležité také je, že výzkumníci nemají šanci ovlivnit, jak a kdo s průzkumem dále pracuje. „My podáváme nějakou relevantní informaci a vy ji můžete vnímat, nevnímat, negovat ji, můžete se k ní dokonce vztáhnout, nevěřit jí. Část lidí si nemyslí, že je průzkum v pořádku. Část lidí naopak si myslí, že je v pořádku. Takže každý s tím pracuje jinak,“ doplňuje socioložka.