Letní sociologické komentáře

Politolog a indolog Jiří Krejčík poskytl rozhovor Deníku referendum na téma rozsahu a šíření koronavirové epidemie v Indii. Co se v nejlidnatější zemi světa v posledních týdnech děje? „Pro člověka, který v zemi není, je docela těžké to odhadnout. Samotná kulminace je sporná, protože Indie je v současné době masivně podtestovaná. Důvod, proč se nárůst už dva týdny drží zhruba na stejné úrovni, nespočívá ani tak v tom, že by křivka už kulminovala, jako spíše v tom, že i počet provedených testů stagnuje a Indie už nedokáže víc testovat. Tím pádem nevíme, jaký je skutečný počet nakažených. Nejrůznější matematické modely říkají, že to oproti udávaným číslům může být desetkrát, dvacetkrát, možná i třicetkrát více. Rozhodně bude ještě kulminovat křivka úmrtí, která jsou zřejmě také výrazně podhodnocená,“ vysvětluje Krejčík. Situace v Indii je podle něj v současnosti kritická, ale stabilizovaná. „Indie se dostává do situace, která u nás nastala někdy v zimě, kdy snad každý zná někoho, kdo měl vážné komplikace či dokonce zemřel. Všichni vědí, že to opravdu není legrace,“ uzavírá jednu z otázek.

Hospodářské noviny se před časem zabývaly zastoupením žen ve vědě. Ve článku Přestaňme ženám říkat, na co se hodí, doporučují experti konstatují, že žen ve vědě výzkumu působí málo. Podle Kristýny Veitové z NKC – gender a věda si „dosažení vyššího zastoupení žen ve vědě si žádá změny jak na individuální, tak systémové úrovni, například tím, že dívky a chlapce, ženy a muže přestaneme rozdělovat do dvou protichůdných skupin, pro které se hodí jiné věci, vzdělání a práce“.  Na systémové úrovni jde například o podporu žen prostřednictvím upozorňování na jejich úspěchy, což poskytuje dívkám potřebné vzory. Zatím je však v české vědě patrná klesající tendence, pokud jde o zastoupení žen. „Ženy dnes tvoří více než polovinu absolventek magisterského studia a 40 procent absolventek doktorského studia. Není tudíž pravda, že by o kariéru ve vědě nestály, i tak se z ní ovšem ztrácí,“ doplňuje Veitová.

Téma genderu se objevilo také v Lidových novinách. Ve článku Pandemie koronaviru zdvojnásobila počet mužů, kteří byli doma s dětmi tak můžeme najít slova socioložky Hany Maříkové k nízké účasti českých mužů na rodičovské dovolené: „Vzhledem k tomu, že příjem muže bývá obvykle vyšší než příjem ženy, lidé uvažují pragmaticky. Jak ukazují zkušenosti ze zemí, kde otcové pečují o své dítě celodenně, pokud výše náhrady za mzdu v podobě rodičovského příspěvku není nastavena jako univerzální dávka, nýbrž jako dávka, která má vztah k předchozímu příjmu jedince, pak se zvyšuje ochota otců odcházet na rodičovskou. Typickým příkladem jsou skandinávské země,“  popisuje a dodává, že důležité je i to, zda je určitý rozsah rodičovské péče vymezen pro určitého rodiče jako jeho právo. „Pokud tomu tak není, může se jednoduše stát, že žena muži leckdy nevěří, že by péči zvládl, a tak muž na mateřskou/rodičovskou nenastoupí, třebaže by chtěl.“

Hostem Událostí, komentářů na ČT24 byl sociální antropolog Petr Vašát, autor právě vycházející knihy Na jedné lodi. Globalizace a bezdomovectví v českém městě, jíž byl studiový rozhovor věnován. Vašát tu například vedle lokálních specifik zdůrazňuje globální rozměr bezdomovectví a upozorňuje na nedostatečnost debat o tomto fenoménu a z nich vyplývajících řešení. „Bezdomovectví má vždy svoji historicitu, svůj lokální rozměr. U nás jsou to například nízké platy, které souvisejí se způsobem, jakým jsme ukotveni v globální ekonomice. Na druhé straně je čistě lokální rozměr, jako jsou dluhy a exekuce,“  nastiňuje problematiku Vašát. V rozhovoru, který je k dispozici online, se věnuje také vlastnímu výzkumu bezdomovectví, ze kterého vychází zmíněný titul. Ten bude pokřtěn v pondělí 19. července na pražském ostrově Štvanice.

Akademie věd ČR se na svém webu pustila do fenoménu sociálních sítí. Při té příležitosti byla oslovena antropoložka Marie Heřmanová, která se zabývá výzkumem genderových stereotypů u českých influencerek a influencerů, zejména na Instagramu. Například zmiňuje, že v kultuře influencerů jsou stereotypy velmi podobné jako ve světě tradičních masmédií: „Přitom na obsahu sítí se podílíme my všichni. Mohli bychom na ně vkládat, co chceme, přesto tam všichni dáváme víceméně to samé. Takže u žen se mnohem více řeší vzhled a u mužů, kolik vydělávají. Ženy se vyjadřují ke vztahům a rodině, muži k politice – velmi zjednodušeně řečeno.“  Podle ní je prezentace genderových rolí na sociálních sítích podobná jako v tradičních médiích. „Navzdory tomu, že můžeme do obsahu více vstupovat a zasahovat a nejsme v pozici pasivních konzumentů. Takže by asi šlo říci, že my všichni jsme ovlivněni mediálními reprezentacemi, které pak do prostoru sociálních sítí přenášíme a ty tam poté ve spojení s algoritmy mají tendenci posilovat,“ vysvětluje Heřmanová. Zabývá se také otázkou regulace sociálních médií: „Slova regulace bychom se měli přestat bát. Veďme rozumnou diskuzi o tom, co vlastně znamená, jak by mohla fungovat, jaké by mohla mít pozitivní i negativní dopady. Vzhledem k tomu, že sociální sítě přebírají roli tradičních médií a mediální obsah je regulovaný zákonem, mediálními radami a etickými komisemi, pak je na místě otázka, proč provozovatele digitálních komunikačních platforem zatím nereguluje téměř nikdo. Měli bychom se ptát, proč obsah v televizi regulovat chceme, ale na Facebooku nechceme, a co z toho vyplývá,“ komentuje Heřmanová. Trendy na sociálních sítích komentovala Heřmanová v nedávné době také pro Týdeník Respekt.

Stejný týdeník oslovil kulturního geografa Petra Gibase stran tématu zahrádkářských kolonií či osad. Ve článku Městská srdcovka připomíná jejich nejistou pozici, a to na základě dvou existujících protichůdných postojů. „Jeden chápe potenciál městských zahrádek pro environmentální výchovu dětí, potravinovou soběstačnost a zároveň je vidí jako místa, která jejich uživatelé vnímají jako součást domova. Druhý, řekněme developerský pohled říká, že tato místa znamenají nevyužitou lukrativní plochu. A v atmosféře českých měst měl dlouho navrch,“ píše se v článku. Gibas se však v současnosti zabývá zejména fenoménem kutilství – je tedy třeba také připomenout, že do konce léta probíhá výstava Kutilství: Od udělej si sám k DIY v Národopisném muzeu v Praze v Kinského sadech.