Kostelecký k Palachovu výročí: "Někteří lidé to už v té době vzdali, jiní začali obracet kabáty"

Kostelecký popsal atmosféru tehdejší doby chmurně: "Někteří lidé to už v té době vzdali, jiní začali obracet kabáty. Vylezli konzervativci, kteří byli během pražského jara vytlačeni ze svých pozic.“ Palach podle něj pravděpodobně velice dobře cítil a viděl směr, kterým se ubírala tehdejší společnost. Různé mocenské pozice postupně opouštěli lidé spojovaní s reformními kroky z období Pražského jara, zároveň se začaly objevovat například výzvy různých odborových svazů k následování Moskevských protokolů apod.

"Palachův čin sice vyvolal reakci, ale dlouhodobě se jeho poselství nesplnilo. Po roce 1969 už nebylo sporu o tom, jakým směrem společnost směřuje," komentuje následné události Kostelecký a zmiňuje výzkumy tehdejšího Institutu pro výzkum veřejného mínění, ve kterém se výzkumníci v březnu 1969 dotazovali veřejnosti na postoj k Palachově činu. Podle jeho výsledků dvě třetiny občanů hodnotily tento čin kladně, souhlas byl zastoupen o něco výrazněji v případě mladších a vzdělanějších respondentů. Bylo však zároveň jasné, že existuje nemalá část těch, na kterých mohla začít vyrůstat nastávající normalizace.

Svoji roli v utváření veřejného mínění později hrály také dezinformace. Komunistický poslanec Vilém Nový například šířil verzi o tom, že Jan Palach byl zneužit – měl být přesvědčen o tom, že se polije chemickou látkou, která sice hoří, ale nepálí – tzv. studeným ohněm. Vymazat jméno Jana Palacha a jeho poselství z povědomí lidí se však podle Kosteleckého komunistickému režimu fakticky nepodařilo, o čemž svědčí i fakt, že se ještě 20 let od Palachova úmrtí scházeli v době výročí jeho činu lidé, zejména mladí, kteří se o něm museli dozvědět z jiných než oficiálních zdrojů předlistopadového režimu.

Celý pořad naleznete také na stránkách ČRo Plus.

Čtěte také: Jak dnes vnímá veřejnost Jana Palacha?