Systémovost a antisystémovost v kontextu meziválečné demokracie

V podmínkách meziválečného Československa je mimořádně obtížné přesně popsat pravo-levou polarizaci v politice. Ještě obtížnější je definovat prosystémovou a antisystémovou politiku, přinejmenším ve vztahu k institucím. Ideologické antagonismy byly podvázány mechanismem stranické soutěže, který se opíral o vynucený konsensus. Takzvané státotvorné strany byly přimknuty k politickému středu a silná antisystémová opozice znemožňovala demokratickou alternativu.