Schicksalswende? Prozesse und Profile demokratischer Konsolidierung in Tschechien und der Slowakei

Kapitola srovnává přechod od autoritativního režimu v Československu k pluralitní demokracii ve dvou (později nezávislých) státech - České republice a Slovenské republice. Přitom je zvláštní pozornost věnována fungování demokracie v rámci konceptu ukotvené demokracie a je srovnáván vliv interních a externích faktorů. Autorky argumentují tím, že srovnání dvou zemí, které mají dlouhou společnou historii a prošly společně první fází demokratizace, aby se nakonec vydaly různými cestami a mohly uplatnit odlišné priority ekonomické transformace, nabízí velmi cenný pohled na roli, jakou hrály interní a externí faktory při budování fungující demokracie. Po „sametovém rozvodu“ se každá z analyzovaných zemí vydala svou vlastní cestou k demokracii. Zatímco Česká republika zvládla první období samostatného státu na výbornou, slovenská cesta byla díky vnitřním faktorům mnohem komplikovanější a hrozil obrat k defektní demokracii. Avšak Slovensko bylo schopno v průběhu přístupové fáze a v prvních letech členství v Evropské unii své problémy překonat a velmi rychle se změnit z deviantního případu v plně fungující demokracii. Na této cestě bylo Slovensko lépe schopno, na rozdíl od České republiky, realizovat nutné strukturální reformy a vyrovnat se s ekonomickou krizí.