Cílem projektu je identifikovat hlavní proměny pracovního trhu a studovat jejich souvislosti a dopady na organizaci soukromého života obyvatel ČR. Konkrétně se projekt zaměří na proměny forem partnerského a rodinného soužití, výchovy, pluralizace životních strategií a životních stylů a bude analyzovat vztahy mezi pracovní a domácí sférou a jejich vzájemné ovlivňování a prolínání v české společnosti. Řešení projektu bude spočívat v rozsáhlém kvantitativním šetření a v deseti kvalitativních sondách, zaměřených na specifické skupiny a segmenty společnosti, které indikují tendence a směry jejího vývoje. Výsledky projektu přispějí k vysvětlení způsobů interakce změn pracovního trhu s organizací soukromého života české populace, s důrazem na proměny a vznik nových forem soukromého, rodinného a partnerského života v jednotlivých skupinách populace a na hodnocení životních perspektiv, strategií a spokojenosti lidí.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 40, zobrazeno 31 - 40)
Článek vychází z empirické kvalitativní studie a identifikuje různé způsoby, jimiž se rozvedení otcové v České republice vztahují k normě otce-živitele. Poskytuje analýzu možných přístupů k této tradiční normě otcovství a ukazuje proměny, ke kterým u otců dochází v souvislosti s partnerským rozchodem.
Článek předkládá dílčí výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného v roce 2006 mezi českými manažery a manažerkami. Cílem studie bylo srovnat situaci a podmínky manažerské práce mužů a žen. Ukazuje, že hlavním zdrojem nerovností je nutnost slaďovat manažerskou práci s rodinnými povinnostmi. Rozdělení neplacené práce v rodinách našich respondentů a respondentek je velmi nerovné v neprospěch žen, což brzdí jejich manažerské kariéry.
Otcovství prochází v posledních letech mnoha transformacemi, podobně jako celá instituce rodiny a vztahy mezi partnery a rodiči a dětmi.. Diskurs sociálních věd tyto proměny reflektuje, ovšem často k tomu využívá prizma hodnot a ideologií pokládaných v dané době a v daném prostředí za správné, a málokdy je genderově neutrální. Tento článek přibližuje soudobé diskursy otcovství, jejich paradoxy a slepé uličky, do kterých se dostávají.
Individualizace společnosti je proces, který probíhá kontinuálně již několik století. K jeho důsledkům patří narůstání odlišnosti mezi jedinci, prosazování jejich individuálních zájmů na úkor zájmů kolektivních a zejména nárůst prostoru pro svobodná rozhodnutí a volby. Negativní stránkou rostoucí svobody je rostoucí nejistota. Tento proces je však nevratný. Současní lidé usilují o autonomii a nezávislost, ale přitom si dále přejí žít společně s ostatními.
Článek se zabývá vztahem pracovního a soukromého, partnerského a rodinného života v současné české společnosti. Vychází ze základních zjištění pocházejících z výzkumného šetření Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti uskutečněného v roce 2005, které zasazuje do mezinárodního kontextu.
Analýza vlivu faktorů na reprodukční preference a chování českých mužů a žen. Zaměření na faktory, které mají vliv na přechod k rodičovství. Poznatky čerpány ze Sčítání lidu a dvou reprezentativních šetření české populace. Faktory autorka kategorizuje na situační, ekonomické, okolí a touhy po dítěti. Faktory ekonomické od sebe odlišují současné mladé generace od generací, které zakládaly své rodiny zejména před rokem 1989.
V článku autorka analyzuje vliv různých faktorů na reprodukční preference a reprodukční chování českých mužů a žen. Zaměřuje se zejména na faktory, které mají vliv na přechod ze stavu bezdětnosti do rodičovství. Čerpá přitom z dat kvalitativního i kvantitativního charakteru.
Článek je recenzí knihy Catherine Hakim Work-lifestyle Choices in the 21st Century (Oxford university Press, 2000).
Článek je recenzí knihy Ulricha Becka a Elizabeth. Beck-Gernsheim „The Normal Chaos of Love“ vydané roku 1995 v Cambridge v nakladatelství Polity Press.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter