Projekt navrhuje komplexní výzkum podmínek pro kombinaci pracovního a rodinného života v české společnosti. Zaměřuje se na legislativní, sociálně-politickou, institucionální, zaměstnavatelskou a individuální rovinu řešení kombinace pracovních a rodinných závazků na úrovni jednotlivce, páru a rodiny. Projekt je rozdělen do tří fází tak, aby teoretická a metodologická východiska byla propojena a vedla k dosažení těchto ucelených výstupů: A. expertní analýzy legislativních a sociálně-politických opatření pro kombinaci práce a rodiny, B. sociologické analýzy typů rodin s dětmi, pro které je kombinace práce a rodiny klíčová, C. komparativní analýzy podmínek kombinace práce a rodiny na zaměstnavatelské úrovni včetně srovnání přístupů a praxe v českých a zahraničních firmách. Přínosy realizace projektu spočívají jednak v prohloubení sociologického poznání vazeb pracovní a rodinné sféry z hlediska genderových podmínek, jak na teoretické, tak na metodologické úrovni, jednak v doporučeních využitelných v sociálně-politické, legislativní i zaměstnavatelské perspektivě.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 30, zobrazeno 11 - 20)
Stať zachycuje historický vývoj péče o nejmenší děti (jesle a školky), analyzuje jejich prostorovou a finanční dostupnost, jakož i časovou flexibilitu, zabývá se otázkou akceptovatelnosti institucionální formy péče o děti jejich rodiči a zaměřuje se i na další pracovní opatření usnadňující pracujícím osobám kombinaci práce a rodiny.
Tato práce analyzuje strategie aktérů na různé úrovni společnosti: rodin, jednotlivců: žen a mužů, firem a organizací, kteří využívají dané politiky, podmínky a příležitosti ke kombinaci práce a rodiny. Jde jednak o individuální strategie kombinace práce a rodiny žen, které jsou považovány za primárně odpovědné za rodinnou sféru a její organizaci a problém vztahu práce a rodiny je v současné společnosti považován za „ženský problém“.
Analýza možností uplatnění (finančního ohodnocení práce) v souvislosti s existencí dětí byla provedena s ohledem na obvyklý životní cyklus žen, tedy podle jejich věku, a doložila nerovnost v příjmech žen před narozením dítěte a po něm v komparaci s mužskou částí populace. Další část práce postihuje možnosti uplatnění vysoce kvalifikovaných žen na trhu práce.
Práce je sociologickým srovnáním strategií kombinace pracovního a rodinného života různých kategorií žen na základě jejich pracovní pozice a rodinné situace v české společnosti v průběhu posledních 15 let.
V této studii jsme se zaměřili na problematiku kombinace pracovního a rodinného života z hlediska úrovně zaměstnavatelů a do hloubky procesů, kterými vyjednávání podmínek pro zaměstnané rodiče probíhá přímo v podnicích. Výzkum byl založen na třech případových studiích strojírenských podniků a jejich poboček v České republice a jejich „mateřských“ společností v Německu, Francii a Švédsku.
Kapitola poskytuje teoretický úvod do sociologie organizací z hlediska sociologie genderu a ukazuje, jak je doposud poměrně málo rozvinuté zkoumání genderových procesů na úrovni podniků spojeno se zakonzervováním struktury organizací, které vznikly spolu s procesem modernizace, na principu racionalizovaného patriarchátu.
Text vychází z jedné případové studie (ze tří) provedené SOÚ AV ČR, v.v v letech 2006-2007 srovnávající na úrovni rodičů-zaměstnaných (otců i matek), zástupců a zástupkyň firmy (HR, personalistika) a představitelů/ek odborů podmínky pro slaďování rodinného a pracovního života v rámci jednoho strojírenského holdingu, který jak v Česku, tak Německu má významný výrobní podnik, kde velká část práce spočívá v pásové výrobě.
Kapitola je srovnávací studií podmínek zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří jsou rodiči malých dětí, v centrále francouzského podniku a jeho české pobočce. Sledovaný podnik je velmi náročným zaměstnavatelem. Hlavní výhoda využívaná ve Francii i v ČR je flexibilní (plynule posuvná) pracovní doba. Ve Francii navíc mohou rodiče profitovat z množství dílčích opatření daných kolektivní smlouvou, oproti tomu se ale od nich očekává celodenní přítomnost na pracovišti překračující pracovní dobu.
Kapitola se věnuje otázka kombinace práce a rodiny na příkladu skandinávské firmy působící v České republice. Autorka v ní mapuje kulturu organizace, opatření a benefity pro rodiče, zachycuje různé případy rodičů pracujících v české pobočce firmy. V závěru kapitoly autorka dospěla k závěru, že v české firmě existuje malá tolerance k jiné organizaci práce, která je podmíněna existencí rodiny, spíše ze strany spolupracovníků než vedoucích osob.
Kapitola nabízí paralely mezi sledovanými zeměmi – ČR, Německem, Francií a Švédskem a dynamikou organizačních procesů ve sledovaných zemích.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter