Jehlička: „Způsob, jak s půdou zacházíme, vede k pomalé, ale neúprosné destrukci“

Petr Jehlička vychází ze článku Sustainable agrifood systems for a post-growth world, který před nedávnem vyšel v časopise Nature Sustainability, a jehož je spoluautorem. Podle něj mají udržitelné zemědělsko-potravinářské systémy zásadní význam pro odvracení sociálních a ekologických katastrof způsobených klimatem. „Zemědělství a produkce potravin je příčinou problémů, o kterých mluvíme. Přispívá významnou měrou klimatickým změnám,“  popisuje Jehlička s tím, že 17 procent emisí skleníkových plynů pochází ze zemědělské produkce. Zemědělství je rovněž jednou z příčin ztráty biodiverzity. „V logice růstu dochází k rozšiřování ploch, na kterých se zemědělství provozuje, což znamená ztrátu pro živou a divokou přírodu. Zemědělství zároveň spotřebovává 70 procent sladké vody na Zemi, města přitom jen 8 procent,“ vypočítává vliv zemědělství geograf.

Způsob, jak s půdou zacházíme, zároveň podle něj vede k pomalé, ale neúprosné destrukci. Jak čelit potravinovým a společenským krizím, kolik sklizní nás ještě čeká při stávajícím modelu zemědělství a co všechno je potřeba změnit, abychom na naší planetě přežili, si můžete poslechnout v podcastu (Apple, Google, Spotify).

V závěru zmíněného článku autoři a autorky píší: „Zajištění sociální, ekonomické a ekologické budoucnosti lidského i nelidského života závisí na změně dominantních zemědělsko-potravinářských systémů, jakož i dominantního výzkumu a vzdělávání v oblasti zemědělsko-potravinářských systémů. (...) Pokud jde o udržitelnost zemědělsko-potravinářského systému, nemůžeme si již dovolit ignorovat životaschopné a úspěšné možnosti a musíme zpochybnit závislost na hospodářském růstu jako dominantním paradigmatu. Výzkumníci musí brát výzvy udržitelnosti vážně, a to nejprve překonáním ideologické slepoty vůči hlubokému praktickému a teoretickému významu již existujících řešení zemědělsko-potravinářského systému.“ Celý článek je volně dostupný.