Císař: „Žijeme v době vícečetných krizí, na nové problémy evropské společnosti nejsou připravené"

„Žijeme v době, kterou sociologové často popisují jako dobu vícečetných krizí, nebo výzev, které se týkají rozdělujících se společností, kde se projevují sociální nerovnosti. Společně s tím se začínají projevovat sociální dopady klimatických změn, velmi intenzivně se začíná diskutovat o tom, co bude pro společnost znamenat rozšiřující se aplikace umělé inteligence, která bude měnit trh práce a pravděpodobně sociální stratifikaci. Žijeme v době, kdy v Evropě vypukla otevřená válka," otevírá téma Císař výčtem zásadního dění posledních let s tím, že podle něj evropské společnosti na tyto změny nejsou připravené.

Sociální nerovnosti jsou ve vyspělém, západním světě už dlouhou dobu a výrazně se projevují nejpozději od 80. let. Zároveň se však prohlubují a neřeší a do toho navíc vstupují další, od kterých se očekává, že rozdělování společnosti mohou jenom dále prohlubovat. Co se týká zmíněných protestů, u těch hraje podle Císaře zásadní roli národní specificita. „Protestní vzorce vypadají v různých zemích jinak. Je to dáno tím, jak jsou uspořádány a jak fungují politické instituce. Francie je učebnicový případ centralizované země, která při přijímání důležitých politických rozhodnutí tato rozhodnutí předem nekonzultuje se zástupci těch, kterých se týkají," vysvětluje sociolog a doplňuje, že protesty tolik nevypovídají o národní povaze. Budeme je podle něj nicméně v různé podobě potkávat stále častěji jako signál toho, že problémy tu s námi jsou a populace nemá pocit, že by byly řešeny.

Dnes nelze říct, zda evropské společnosti spějí ke změně svých politických systémů, ani zda by se v případě, že by k něčemu takovému došlo, jednalo o změnu k lepšímu. Podobně, jako se výše uvedené problémy ukazují jako univerzální, jen v určitých národních variacích, však i nedemokratické tendence nalezneme napříč vyspělým světem, Císaneř proto nepředpokládá, že by například mladší demokracie, jako jsou ty středo- a východoevropské, byly nějakým způsobem předurčené k tomu, že by demokraticky kolabovaly dříve než ty etablované. Zároveň nevylučuje, že by některé konfliktní linie, jako by mohla být kupříkladu chybějící mezigenerační solidarita, nemohly být aktivovány politickými lídry.