Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností

Finanční hospodaření domácností je komplexní proces, ve kterém hrají roli různorodé faktory ovlivňující finanční zdraví domácnosti. Těmito faktory jsou v první řadě výše příjmu a výdajů domácností včetně způsobu zajištění bydlení, velikost a struktura domácností, vzdělání či finanční gramotnost. Důležitým aspektem hospodaření je vyrovnanost rozpočtu, která vychází z rozdělení finančních zdrojů mezi pravidelné výdaje pokrývající základní potřeby, luxusnější a nepravidelné výdaje a případně také úspory. Vyrovnanost rozpočtu ovlivňuje finanční stabilitu domácnosti a její vyhlídky do budoucna. V případě vícečlenných domácností může být dalším důležitým aspektem rozdělení příjmů v rámci domácnosti, které může ovlivnit nejen finanční blahobyt jednotlivých členů, ale může mít i širší dopady.
Mezinárodně srovnatelná data Eurostatu za  rok 2018 ukazují, že Češi mezi evropskými národy patří k těm průměrně spokojeným se svou finanční situací. Češi na škále od 0 do 10 průměrně hodnotili svoji finanční spokojenost známkou 6,7, zatímco evropský průměr byl 6,6. Čeští muži (6,8) byli o něco spokojenější než ženy (6,6). Od roku 2013 byl v datech patrný výrazný růst finanční spokojenosti českých domácností z průměrného hodnocení 6,0.
Data z výběrového šetření IPSOS v roce 2023 hodnotí finanční spokojenost Čechů v průměru známkou  5,5 (na stejné škále od 0 do 10), přičemž muži jsou opět více spokojeni (5,7) než ženy (5,3). Zhruba třetina respondentů je se svou finanční situací velmi či spíše nespokojena (0–4), více než polovina respondentů je se svou finanční situací naopak spíše či velmi spokojena (6–10).
Vyrovnanost rozpočtu je důležitým aspektem hospodaření domácnosti ovlivňujícím finanční spokojenost. Více než polovina respondentů (55 %) uvedla, že jsou na konci měsíce schopni něco ze svých příjmů ušetřit. Necelá třetina (31 %) hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, tedy nejsou schopni nic ušetřit, ale nemusí ani sahat do úspor. Desetina respondentů musí sahat do úspor a 4 % domácností si musí půjčovat, aby na konci měsíce vyšly.
Více než tři čtvrtiny respondentů žijí ve společné domácnosti s partnerem či partnerkou (manželem či manželkou). Více než polovina respondentů v těchto partnerských domácnostech uvádí, že se se svým partnerem/kou pravidelně baví o životních nákladech domácnosti, čtvrtina s partnerem/kou tyto záležitosti řeší jen v případě větších změn. Více než polovina respondentů v partnerských domácnostech také považuje všechny příjmy domácnosti za společné, více než třetina pak část příjmů považuje za společné a část příjmů za soukromé. Společné hospodaření partnerů v domácnosti tedy zdaleka není pravidlem – 14 % respondentů v partnerských domácnostech nezná příjem svého partnera/ky, 15 % respondentů má kromě společných financí i svůj vlastní fond/účet, o kterém partner/ka neví. V uvedených charakteristikách obecně nejsou výraznější rozdíly mezi pohlavími, ty se však projevují ve srovnání výše přispění do rodinného rozpočtu. Zatímco téměř tři čtvrtiny mužů uvádí, že jejich příjem tvoří více než polovinu rodinného rozpočtu, toto platí jen pro necelou třetinu žen.
Výsledky regresní analýzy ukazují, že demografické charakteristiky jako pohlaví, věk, vzdělání či přítomnost dětí nemají na finanční spokojenost vliv. Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem/partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí.
Stěžejními faktory ovlivňujícími finanční spokojenost Čechů je výše příjmů domácnosti a to jak s nimi vychází, tedy „plusový“ rozpočet,  stejně jako vytváření krátkodobé či dlouhodobé finanční rezervy. Splácení hypotéky či placení nájmu finanční spokojenost významně nesnižuje. Splácení úvěrů významně snižuje finanční spokojenost žen žijících v páru.
Pokud se lidé radí o své finanční situaci se svým partnerem/partnerkou, s příbuznými či s přáteli, jsou výsledně se svojí finanční situací spokojenější (neplatí pro ženy žijící v partnerství). Naopak poradit se odborníkem z řad příbuzných/přátel, s finančním poradcem nebo s bankéřem nepomáhá lidem zvýšit jejich finanční spokojenost.
Výsledky analýz naznačují, že příjmové rozdělení mezi partnery neovlivňuje jejich finanční spokojenost. Muži partneři jsou spokojenější, pokud své příjmy zcela či částečně sdílejí, což může naznačovat, že v Česku stále převládá spíše tradiční model sdílení příjmů. Obdobně, ženy partnerky jsou méně spokojené, pokud rozhodují a zajišťují koupě nákladnějšího zboží dlouhodobé spotřeby, než když taková rozhodnutí nečiní. Na finanční spokojenost partnerů ale pak už nemá vliv, jestli mají společný účet, jestli se spolu baví o životních nákladech domácnosti, ani jestli znají výši příjmů partnera/partnerky, či jestli mají tajný fond/účet.