Cílem projektu je analyzovat socio-ekonomické hodnoty a normy chování české populace v procesu přibližování standardům zemí EU. Vstup České republiky do EU se totiž netýká jen právní a ekonomické oblasti, ale také běžných pracovních a spotřebních návyků, chování institucí a postojů občanů k vlastní odpovědnosti a očekávání od státu. Protože jde o složitý a mnohorozměrný jev, výzkum by se měl opírat o kontrastní porovnání v těchto rozměrech: 1. srovnání sebeprezentace v politické rétorice, mediích a výzkumech veřejného mínění s externími expertními poznatky; 2. srovnání postojů a očekávání naší populace se zeměmi EU; 3. dynamika postojů a její konzistence či inkonzistence s vývojem společnosti; 4. konfrontace představ názorových vůdců a představitelů důležitých skupin, zejména politiků, administrátorů a podnikatelů. Výzkum se bude opírat o širokou informační základnu a kombinovat kvantitativní a kvalitativní metody. Budou v něm využity metody moderní ekonomické sociologie, výzkumu institucí a sociálních aktérů a také sociální antropologie a socio-ekonomické historie.
Proměny socio-ekonomických hodnot v procesu přibližování ČR k EU. Zadavatel: Grantová agentura ČR, doba řešení: 2003-2005. Řešitel: Jiří Večerník, spolupracovníci: Zdeněk R. Nešpor, Radka Radimská.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 33, zobrazeno 21 - 30)
Autor diskutuje globální náboženské procesy přítomné v současné české společnosti na základě existujících kvantitativních výzkumů, vlastních kvalitativních a historických šetření. Zdůrazňuje přitom jejich proměny v souvislosti s proměnami politických, ekonomických, mediálních a kulturních rámců v evropském kontextu.
Sborník, na jehož přípravě se podílela většina českých sociologů náboženství z různých výzkumných pracovišť, shrnuje nejdůležitější poznatky současné kvalitativní sociologie náboženství v České republice a zároveň mapuje náboženskou/spirituální situaci od roku 1989 do současnosti v evropských souvislostech.
Změny sociálního statusu důchodců jsou strukturovány podle stylizovaných období. Komunistický režim odsunul důchodce na okraj společnosti. Přechod k demokracii je nadal skutečným volebním právem. Poté je pojednána debata o důchodové reformě a možný dopad jejích současných návrhů na budoucí příjmy důchodců. V závěru je zdůrazněna důležitost zahrnutí dětí do systému a zvýšení zaměstnanosti starších osob.
Autor aplikuje perspektivu ekonomické sociologie ve svém výzkumu českých západních reemigrantů z 90. let 20. století a jejich percepce současné české společnosti, ekonomických sociokulturních institucí a podnikatelského jednání. Dokládá, že dosud trvají zásadní rozdíly mezi českou a západní společností, a to v důsledku významného podílu historického a sociokulturního zakotvení vzorců ekonomické kultury.
Autor analyzuje dvě odlišné tradice české sociologie náboženství v období před druhou světovou válkou, äprofánní' sociologii náboženství založenou T. G. Masarykem a katolickou náboženskou sociologii. Ve studii se pokouší o nové promyšlení jejich odkazu a teoretického zázemí, které jsou pro danou subdisciplínu dodnes významné.
Studie se pokouší vyplnit mezeru ve znalosti této oblasti; analyzuje téma se zvláštním ohledem na hodnotu z hlediska kultury, symbolická zobrazení a socioekonomické instituce. Vzhledem k neexistujícímu empirickému výzkumu, kromě kvantitativních výzkumů a sčítání lidu, autor pracuje především s vlastním pozorováním včetně historických argumentů a analýz. Podle autora jsou vývojové trendy současné české religiozity podobné i odlišné od západní Evropy.
Studie pojednává o různých typech vztahu náboženství a společnosti/veřejného diskursu v soudobých vyspělých společnostech a o jejich důsledcích pro utváření politiky identit se zaměřením na multikulturní diskurs. Kromě analýzy současného stavu autor poskytuje i výhledy do budoucna.
Výrazná převaha "mainstreamové" neoklasické ekonomie a absence mimoekonomických analýz hospodářského rozměru české transformace po roce 1989 prakticky znemožnila vznik adekvátních domácích socioekonomických studií na dané téma. Otázka dynamiky socioekonomických hodnot a behaviorálních praktik v transformačním procesu byla českými vědci do značné míry přehlížena, s výjimkou teoretických a kvantitativních studií J. Večerníka a kvalitativních prací J. Kabeleho.
Studie seznamuje s výsledky sociologického výzkumu českých podnikatelů v 90. letech 20. století, se zvláštním zřetelem k socioekonomickým hodnotám a kognitivním kategoriím ovlivňujícím ekonomickou oblast.
Autor se v článku zaměřuje na různá teoretické a metodické přístupy současné sociologie náboženství, rozlišuje především dvě paradigmata, 1. teorii racionální (náboženské) volby, reprezentovanou R. Starkem, a humanistický přístup v podání P. L. Bergera. Autor hodnotí jejich případné užití v rámci českého akademického diskursu.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter