Cílem projektu je doložení hypotézy “hodnotové mezery”. V jejím pojetí se další posilování systému sociální stratifikace v ČR bude odehrávat spíše ve smyslu krystalizace normativního subsystému (hodnot a norem), než ve smyslu krystalizace jeho objektivní dimenze (procesu utváření sociálních nerovností). Dřívější výzkumy provedené hlavním řešitelem a jeho týmem prokázaly, že systém sociální stratifikace v ČR prošel třemi hlavními vývojovými fázemi. Každá z nich se ovšem vyznačovala odlišnou dynamikou vývoje subjektivní a objektivní dimenze. Na základě sekundárních analýz a především pak nového komparativního šetření z roku 2009 bude možné doložit předpoklad řešitelského týmu, že zatímco ekonomická transformace byla již téměř završena, transformace hodnotového systému zdaleka nedosáhla stádia přijetí výkonových principů. Toto napětí ve stratifikačním systému se pak opodstatněně jeví být příčinou velkého množství sociálních a politických jevů: všeobecně negativních postojů k ekonomickým elitám, přetrvávající silné role sociálních sítí, bující korupce a v neposlední řadě pak narušeným vnímáním legitimního dosahování úspěchu v životě, a to nejen u dospělé populace, ale i u nastupujících generací.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 19, zobrazeno 11 - 19)
The study compares the potential effects of a university admission exam model based on program-specific knowledge and an alternative model relying on general study aptitude (GSA) in the context of a strongly stratified educational system with considerable excess of demand over supply of university education.
The paper provides a survey of the key thematic and methodological milestones in research into educational inequalities. It focuses on authors and concepts that introduced major innovations and contributed to significant advancements in the analysis and knowledge of educational inequalities. We have distinguished three periods, focusing on two key concepts in each. Three of the concepts are presented as breakthrough methodological innovations and three are viewed as thematic innovations.
Online rozhovor v internetovém vydání časopisu Respekt probíhal na téma nerovného přístupu ke vzdělání v České republice, investic rodičů do vzdělání jejich dětí, mimoškolních aktivit dětí atd.
This online interview in an internet edition of the Respekt journal was run on the theme of an unequal access to education in the Czech Republic, parents´ investments to their children’s education, after-school activities etc.
Tento článek analyzuje na základě sociálního šetřeni v letech 1991, 1995, 2006, a 2009 vývoj představ o distributivní spravedlnosti v České republice a v Německu a propojení těchto hodnot se stratifikačním systémem.
Tento článek se soustředil na proměny třídního hlasování v České republice s použitím nejlepších dostupných dat a analytických metod běžných v mezinárodní literatuře. Oproti této literatuře jsme prokázali posilování efektu třídní příslušnosti na hlasování ve volbách. Zatímco ve všech západních zemích zkoumaných v této literatuře jsou trendy klesajicí nebo vykazují fluktuaci bez zřetelného trendu, v České republice tomu bylo naopak.
Tento článek je věnován komparaci vlivu sociálně-statusových proměnných na různé formy politické participace mezi postkomunistickými a západoevropskými státy. Použitá data jsou z druhého kola výzkumu ESS provedeného v letech 2004-2005. Analýza článku dokázala, že vliv sociálně-statusových proměnných , zejména pak genderových proměnných na politickou participaci je větší v postkomunistických zemích než v zapadní Evropě.
Stať se zabývá změnami v determinaci vzdělanostních aspirací v období 1989 – 2003. Zaměřuje se zejména na vliv sociálně-ekonomického původu, schopností, pohlaví a vnímaného významu vzdělání pro životní úspěch. Analýza je založena na datech z výzkumů 15-letých žáků (Rodina 1989, PISA-L-2003).
Tento článek vymezuje teoretický model, který spojuje rozličné komponenty sociálního systému a poskytuje konzistentní, hodnověrný a empiricky zakotvený způsob vysvětlení změn ve společenském systému. Tyto změny je třeba vysvětlovat prostřednictvím takové identifikace sociálních mechanismů, která spojuje jejich mikro a makro úroveň. Tento přístup je pro jeho myšlenkovou komplexitu ve stratifikačním výzkumu jedním z nejméně používaných, ačkoli je zároveň jedním z nejslibnějších.
Stať se zabývá vývojem vzdělanostních aspirací adolescentů v průběhu společenské transformace v České republice. Na datech s výzkumů provedených v roce 1989 a 2003 ověřuje hypotézu, podle které sociální původ rodiny měl silný přímý vliv na vzdělanostní aspirace v roce 1989, zatímco v roce 2003 tento efekt byl převážně nepřímý. Celkový vliv sociálního původu na aspirace však zůstal velmi silný.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter