Cílem projektu je doložení hypotézy “hodnotové mezery”. V jejím pojetí se další posilování systému sociální stratifikace v ČR bude odehrávat spíše ve smyslu krystalizace normativního subsystému (hodnot a norem), než ve smyslu krystalizace jeho objektivní dimenze (procesu utváření sociálních nerovností). Dřívější výzkumy provedené hlavním řešitelem a jeho týmem prokázaly, že systém sociální stratifikace v ČR prošel třemi hlavními vývojovými fázemi. Každá z nich se ovšem vyznačovala odlišnou dynamikou vývoje subjektivní a objektivní dimenze. Na základě sekundárních analýz a především pak nového komparativního šetření z roku 2009 bude možné doložit předpoklad řešitelského týmu, že zatímco ekonomická transformace byla již téměř završena, transformace hodnotového systému zdaleka nedosáhla stádia přijetí výkonových principů. Toto napětí ve stratifikačním systému se pak opodstatněně jeví být příčinou velkého množství sociálních a politických jevů: všeobecně negativních postojů k ekonomickým elitám, přetrvávající silné role sociálních sítí, bující korupce a v neposlední řadě pak narušeným vnímáním legitimního dosahování úspěchu v životě, a to nejen u dospělé populace, ale i u nastupujících generací.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 19, zobrazeno 1 - 10)
Monografie popisuje hlavní přelomové body ve zkoumání vzdělanostních nerovností, podává základní kvantitativní údaje o přechodu k vyššímu vzdělání v ČR, ukazuje, jaká je funkční gramotnost české dospělé populace a shrnuje vývoj nerovností v přístupu ke středoškolskému a vysokoškolskému vzdělání. Poskytuje zároveň novou analýzu vývoje mezigeneračního přenosu dosaženého vzdělání z rodičů na děti, a to pomocí mobilitních tabulek a log-lineárních modelů.
Cílem knihy je v mezigeneračním pohledu zmapovat nerovnosti spojené s pozicemi na českém trhu práce (třídní nerovnosti), ukázat jejích vývoj a proměnu, a přitom odpovědět na otázku, jak společenská změna v minulých dvaceti letech (od socialismu ke kapitalismu) ovlivnila tyto nerovnosti.
This article traces the effect of socio-economic, cultural, and gender factors on the reproduction of educational inequalities in access to tertiary education in the Czech Republic, Switzerland, Germany, Poland, and Sweden. While this text follows up on previous analyses, the authors also pursue two new directions of inquiry: 1) an international comparison, and 2) an update of the development of inequalities in all the mentioned countries since 2002.
Cílem stati je identifikovat vývoj vzdělanostní fluidity v České republice v letech 1990 až 2009 a nabídnout jeho vysvětlení. Vývoj vzdělanostní fluidity je analyzován jak z hlediska roků, tak z hlediska narozených kohort, které v jednotlivých letech utvářejí vzdělanostní strukturu. Zjištění ukazují, že od roku 1990 do roku 2005 jsme svědky poklesu vzdělanostních šancí podle vzdělanostního původu respondentů a teprve v období 2006 až 2009 pozorujeme oslabování tohoto trendu.
Stať identifikuje vývoj vlivu socio-ekonomických, kulturních a genderových faktorů na reprodukci vzdělanostních nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice, Švýcarsku, Německu, Polsku a Švédsku. Výsledky ukázaly, že ze všech námi analyzovaných zemí je přístup k terciárnímu vzdělání v ČR nejvíce determinován kulturní složkou sociálního původu (vzděláním otce). Zemí, která je ČR v tomto ohledu nejvíce podobná, je Švýcarsko.
Stať se zabývá vývojem vzdělanostní reprodukce v českých zemích mezi lety 1906-2003 z pohledu vzdělanostní mobility. Analýza je založena na sledování mezigenerační reprodukce dosaženého vzdělání na dvou vzdělanostních přechodech mezi 3 vzdělanostními stupni (vzděláním bez maturity, s maturitou a vysokoškolským). Text poskytuje informaci o typických mobilitních drahách a odlišných mobilitních vzorcích v obdobích před r. 1948, mezi lety 1948 a 1989, a po roce 1989.
Editorial popisuje obsah čtvrtého čísla Sociowebu 2010, zabývajícího se tématem sociologie vzdělání. Články se zabývají mj. názory veřejnosti na vzdělanostní nerovnosti, výsledky české dospělé populace v testech funkční gramotnosti, zájmem žáků o studium přírodních věd, koncepcí vzdělávání dospělých dle OECD a EU, mimoškolními aktivitami žáků v závislosti na jejich sociálním původu či způsoby vysvětlování sociální fluidity.
Zpráva se zabývá výzkumem SIALS (Second International Adult Literacy Survey) 1998, který byl druhou vlnou Mezinárodního výzkumu gramotnosti dospělých (IALS) z roku 1994. Ukazuje základní výsledky funkční gramotnosti dospělých (literární, dokumentové a numerické) v České republice v mezinárodním srovnání.
Editorial popisuje obsah šestého čísla Sociowebu 2009, zabývajícího se tématem nerovného přístupu ke vzdělání. Články se snaží poukázat na to, že vzdělávací systém může svým uspořádáním znamenat jak výtah k lepšímu životu, tak brzdu pro jeho dosažení.Číslo se zaměřuje na přechod mezi střední a vysokou školou v České republice.
V textu si autoři položili otázku, jaký vliv má mezigenerační přenos ekonomických, sociálních a kulturních zdrojů rodiny na šance mladých lidí úspěšně přejít na vysokou školu, tedy dosáhnout nejvyššího vzdělanostního statusu. K analýze byla použita data z longitudinálního výzkumu PISA-L, který je doplňkovým šetřením výzkumu PISA (Programme for International Student Assessment) a který provádí oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace SOÚ AV ČR, v.v
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter