Projekt je zaměřen na rozvoj připravenosti České republiky na mimořádnou radiační událost, například nehodu. Na jeho řešení spolupracují Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT, Státní ústav radiační ochrany, v. v. i., SOÚ AV ČR a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Hlavní cíle projektu jsou rozvoj znalostí, metod a nástrojů z oblasti sociologie, psychologie a psychiatrie pro předvídání a zvládání obav a paniky při radiační havárii; rozvoj zapojení občanů do měření radioaktivní kontaminace; zvýšení znalostí veřejnosti v oblasti radiační ochrany a kompetencí samo-měření kontaminace; rozvoj spolupráce vládních a občanských měřicích systémů při radiačních haváriích; podpora včasné analýzy informací v médiích a na sociálních sítích pro zvládnutí dezinformací a paniky; zavedení školicí a vzdělávací činnosti pro orgány státní správy, samosprávy, bezpečnostní složky, lékaře a občany. Sociálně-vědní rovina výzkumu se soustředí na bližší porozumění reakcím obyvatel na situaci s rizikem paniky (s využitím analogie pandemie COVID a mimořádné radiační události) s důrazem na vyrovnávání s obavami a riziky, a na identifikaci mechanismů vhodných k eliminaci vzniku a šíření paniky. Sociologický ústav je zapojen především do zkoumání potenciálu rozsáhlého zapojení občanů do měření radioaktivity v rámci tzv. „citizen science“. Osobní přenosný detektor, vyvinutý ve spolupráci ÚTEF ČVUT a SÚRO, v.v.i., bude poskytnut sestavenému panelu respondentů a institucí, který bude v průběhu projetu opakovaně objektem dotazníkových šetření. Součástí projektu je rozvoj matematických metod pro včasné zjištění nebezpečných jevů v mediálním prostředí.
V roce 2021 byla připravena koncepce pravděpodobnostního panelu respondentů a konceptualizace tématu reakce na událost s panickým potenciálem pro dotazníková šetření, která na něm budou probíhat v dalších letech. Připravené koncepty byly otestovány v pilotním dotazníkovém šetření a proběhly analýzy k ověření jejich využitelnosti.
V roce 2022 byla započata rekrutace respondentů do pravděpodobnostního panelu. Bylo provedeno dotazníkové šetření, které navazovalo na předchozí z roku 2021 a dále rozpracovávalo problematiku typologie obyvatelstva z hlediska jejich reakcí na událost s panickým potenciálem a s ní související dezinformace.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 2, zobrazeno 1 - 2)
The paper presents a general theoretical argument about narrating futures and demonstrates its validity on the topic of energy transitions. It goes beyond the perspective of social constructionism and analyzes the temporal relationship between narratives, as employed in social interactions, and the reality of structural conditions in societies.
This case study focuses on the temporal dynamics of stakeholder interaction to provide a sociological analysis of the deep geological repository siting process in the Czech Republic. By introducing the concept of counter-strategizing, it clarifies the shift in interaction after the state authorities backed out of a dialogue with local communities at pre-selected sites in 2016 but continued to push ahead with their siting mission.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter