Vyšlo nové číslo Sociowebu - 4/2007

Úvodní studie představuje teorii historické (kolektivní) paměti francouzského sociologa a filozofa Maurice Halbwachsa. S ohledem na výše uvedenou otázku, jak se česká společnost staví k historii, následují dva nestejně početné bloky. První o vyrovnávání se s historií česko-německých vztahů je obsáhlejší. Václav Houžvička ze Sociologického ústavu AV ČR ve své stati „Odlišný pohled na dějiny zdrojem neporozumění?“ definuje základní znaky historické paměti ve vztahu k tzv. sudetoněmecké otázce. Další tři články se vztahují k výzkumu historické paměti a historické identity v česko-saském pohraničí. Ondřej Roubal z Vysoké školy finanční a správní se věnuje ve své studii „Biografický výzkum a historická paměť osidlování českého pohraničí“ motivaci příchodu novoosídlenců do pohraničí po poválečném odsunu Němců. Ilona Scherm z Technické univerzity Chemnitz představuje mezinárodní projekt „Border identities“ a poznatky, které tým, jehož byla členem, získal během výzkumu dvou pohraničních obcí. Hana Kočandrlová z Technické univerzity Chemnitz seznamuje s prvními výsledky její rozsáhlé obsahové analýzy českého tisku se zaměřením na události česko-německých vztahů.

Druhý blok je neméně závažný, neboť se dotýká tématu aktuálního a dodnes bolestného - postojů české veřejnosti vůči komunistické minulosti. Základní trendy ve veřejném mínění představuje Daniel Kunštát „Vzpomínky na minulost aneb sociologie paměti“. Doplňkem článku je krátká recenze publikace „Vyrovnávání se s komunistickou minulostí ve státech střední Evropy“ analyzující, jak probíhá právní vyrovnávání se s komunistickou minulosti v kontextu transformující se společnosti.