Fialová: „Rostoucí minimální mzda může působit jako signál, že se lidem v Česku má vyplatit pracovat“

Ve článku Zvýšení minimální mzdy je fér, nejméně placené pracovníky postihla pandemie nejvíce Kamila Fialová vysvětluje, že minimální mzda je nástrojem pro jakousi plošnou kontrolu výplat zaměstnanců. V Česku však doposud nebyl zaveden systém, který by zaručoval pravidelnou úpravu hladiny minimální mzdy dle daného vzorce. Probíhají sice jednání mezi zástupy zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády, na členy této tripartity mají však změny ve sféře finančních odměn různé důsledky, a tak se málokdy shodnou. Díky tomu je změna hladiny minimální mzdy v závěru v podstatě jen politickým rozhodnutím. 

Zvýšení minimální finanční odměny za práci na plný úvazek by podle Fialové znamenalo přilepšení těm, kterým se podaří jejich práce udržet. Je to ale také příčina propouštění zaměstnanců, protože se tím zároveň zvyšují náklady firem. To je zapříčiněno především tím, že ani v posledních měsících před uvedením do činnosti není vše jasné, takže firmy nemají možnost se na nový režim připravit.

„Příjmovou chudobu vykazujeme skoro nejnižší z EU, ale hranice chudoby je u nás okolo 14 000 kč. Pod tuto hranici spadlo necelých 9 % lidí. Toto číslo ovšem nevykazuje nic o životním standardu chudých občanů, ale jenom jaká je nerovnost mezi lidmi s nejnižšími příjmy,“ konstatuje Fialová. Mnoho lidí tak žije na samém okraji chudoby. Je to dáno mimo jiné tím, že zaměstnanec obdrží v realitě pouze dvě třetiny své výplaty. Třetina z celé částky totiž pokrývá zaměstnavatelem placené povinné odvody státu a sociální pojištění.

„Kdyby hranice chudoby nebyla jen 60 % mediánového příjmu, ale bylo by to 70 %, tak se procento lidí v chudobě velmi výrazně zvedne,“ říká Fialová v návaznosti na téma chudoby u nás. Kdyby se tato 60% hranice zvýšila, pro stát by to podl ní byl obrovský problém. Právě proto je důležité se hladinou minimální mzdy zabývat. Není to sice jediný způsob k zabránění úpadku větší části populace do chudoby, ale nástroj je to silný.

„Je důležité si uvědomit, ze velké skupině, kterou dopady pandemie zasáhly, se situace výrazně zhoršovala. Je to téměř třetina obyvatel, které vychovávají alespoň jedno závisle dítě,“ odpovídá Fialová na otázku, jestli inflace zhorší hranici příjmové chudoby v rodinách. Dále jsou to také například důchodci, kteří žijí sami. Ovšem zvyšování důchodů je velice problematický proces.

„Když to srovnáme se sousedním Německem i se zohledněním tamějších cen za služby a běžné komodity, je tam i tak hranice chudoby oproti nám 1,5násobná,“ vysvětluje Fialová v rozhovoru pro ČRo Plus (pořad Odpolední Plus, čas 15:13). Není tak divu, že lidé v Česku volají po zvýšení minimální mzdy. „Do budoucna se nabízí komplexnější řešení kombinací růstu minimální mzdy společně se snížením pojistných odvodů z nejnižších mezd,“ uvádí Fialová. Podle ní není pochyb o tom, že toto řešení by v současné chvíli bylo ideální.