Fialová: „Minimální mzda je na cestě k vyšším mzdám pomocným nástrojem, je třeba ho aplikovat s ohledem na ekonomický kontext“

Podle Kamily Fialové je třeba přistupovat ke zvyšování minimální mzdy – která je v Česku dlouhodobě na nízké úrovni – s ohledem na ekonomický kontext. V komentáři Zvyšování minimální mzdy zní hezky, nakonec ale nemusí pomoci nikomu pro Hospodářské noviny (placený přístup) vysvětluje, že „razantní zvednutí minimální mzdy v době, kdy o práci přišla řada nejhůře placených zaměstnanců a kdy mnoho firem stále bojuje o přežití, není z ekonomického pohledu nijak šťastné“. Růst minimální mzdy může sice znamenat vyšší příjmy u některých nízkovýdělečných zaměstnanců, může ale rovněž vést k propouštění těch, jejichž produktivita nedosahuje vyšší minimální mzdy a které si firmy nadále nebudou moci dovolit zaměstnávat.

Problematiku komplikuje také systém zaručených mezd: „Minimální mzda ve spojení se systémem zaručených mezd má navíc v Česku reálnou šanci ovlivňovat i zaměstnance, jejichž mzdy nepatří mezi ty nejnižší. Existují i vysoce kvalifikovaná povolání, pro která může být dosažení zaručených mezd reálně problematické – například vysokoškolští pedagogové či advokátní koncipienti. Ani samotný stát dlouhodobě nedovede svůj systém odměňování nastavit tak, aby všem svým zaměstnancům garantoval základní plat podle úrovní zaručené mzdy. Bohužel však neexistuje možnost ekonomické a společenské dopady systému zaručených mezd reálně odhadnout, protože zařazování zaměstnanců do příslušných skupin je poměrně individuální a statisticky nesledovatelné,“ píše Fialová. Podle ní existují nicméně také další způsoby, jak přilepšit nejméně placeným pracovníkům.

Nabízí se například kombinace nižšího růstu minimální mzdy se snížením odvodů na sociální pojištění. „To by pomohlo těm nejméně placeným zaměstnancům a zároveň tolik nezatížilo firmy. Na příkladu loňské daňové reformy, která nejvíce pomohla těm lépe placeným, se však nedá soudit, že snížení odvodů a přilepšení těm nejchudším je vládní prioritou,“ vypočítává Fialová a v závěru vybízí ke změně celkové ekonomické strategie země: „Ta by měla spočívat v přeorientování ekonomiky na aktivity s vyšší přidanou hodnotou, stavějící na vyšší produktivitě, znalostech, kvalitním vzdělávacím systému, investicích do technologií, výzkumu a vývoje.“

V předešlém komentáři Jak je to doopravdy s tím rekordním růstem mezd? Stojí za ním i propouštění těch, kteří berou nejméně pro Hospodářské noviny (placený přístup) Fialová uvádí na pravou míru tvrzení ministryně Jany Maláčové (MPSV) o rekordním růstu mezd. „Poměrně slušný růst mezd loni i vysoký růst letos jsou paradoxně také výsledkem toho, že řada zaměstnanců o svou práci přišla. Dalším byl zkrácen úvazek a klesala skutečně odpracovaná týdenní pracovní doba. Uváděná data se totiž vztahují k ‚přepočteným počtům‘ zaměstnanců a odpovídají plným úvazkům. Mzdový růst vyjádřený na fyzické osoby, tedy nezávisle na výši úvazku, byl slabší (2,7 procenta). Zkracování úvazků zároveň umožnilo, aby si lidé svou práci udrželi a nedošlo k masivnějšímu propouštění,“ vysvětluje Fialová. Jinak řečeno, pokud ze statistiky vypadnou nejméně placení lidé, zvedne se mzdový průměr. „Vedle toho ale některá odvětví, jako jsou IT a komunikace či veřejná správa, rostla a zaměstnanost i mzdy se zde zvyšovaly, takže výsledný růst mezd za celou ekonomiku je slušný,“ popisuje a upozorňuje na tvrdé dopady pandemie, které mohou tyto statistiky překrýt.

V Hospodářských novinách vyšel ještě komentář Opravdu potřebujeme plošné navyšování platů ve státní správě?. Kamila Fialová též před nedávnou dobou komentovala také téma ohrožení chudobou pro Český rozhlas Plus.