Pilnáček: „Skupina, která stojí proti koronavirovým opatřením, je extrémně heterogenní“

Podle Matouše Pilnáčka je nutné pochopit motivaci lidí účastnit se takové akce, sledovat proudy ve společnosti a to, co je za nimi. „U koronaviru je zajímavé, že to nevypadá, že by rozděloval společnost přes nějakou klasickou linii, tak jak se většinou ve společnosti hledají. Není to nějaké pravo-levé dělení nebo dělení přes konkrétní politické strany. (...) Skupina, která stojí proti opatřením, je extrémně heterogenní,“ vysvětluje a dodává, že pouze 8 % populace nesouhlasí s opatřeními i vládou. „Tato skupina se velmi obává ekonomických dopadů koronaviru a naopak se méně obává zdravotních dopadů, je zde zároveň více lidí, kteří utrpěli ekonomické dopady v průběhu ekonomické krize,“  doplňuje. Zhruba 60 % veřejnosti se potom podle Matouška domnívá, že je množství opatření přiměřené.

I proto stále ještě nenastala chvíle, kdy by docházelo k velké frustraci a hledání alternativních řešení, například ve smyslu volby strany z okraje politického spektra, jelikož tato část populace stále doufá k navrácení se do normálního stavu. Pilnáček však dodává, že by tato situace mohla nastat, pokud by se dále zhoršovaly ekonomické dopady protiepidemických opatření.

Podle posledních průzkumů je zájem o problematiku covid-19 nižší než na jaře, což Pilnáček to přisuzuje obvyklé únavě veřejného mínění v rámci dlouhotrvajícího tématu. Otázkou pak zůstává, proč více lidí pociťuje strach z ekonomických dopadů než ze zdravotních rizik. „Obavy jsou hodně podobné. (...) Tento nevelký rozdíl Je pravděpodobně dán tím, že zhoršení ekonomické situace vnímají i lidé, kteří zpochybňují zdravotní důsledky covidu a odmítají věřit situaci v nemocnicích, kdežto zhoršení zdravotní situace vnímají jenom lidé, kteří těmto zprávám věří. Ekonomická opatření vnímají objektivně všichni,“ popisuje.

Co by podle Pilnáčka vrátilo důvěru demonstrujících lidí ve vládu a v opatření, která zavádí? „Jedině osobní zkušenost se zdravotními dopady, tedy pokud by se oni nebo jejich blízcí dostali do vážných zdravotních problémů. Pokud informace pocházejí pouze z médií, tak je postoj už tak zakořeněný, že ho v podstatě nelze změnit,“ vysvětluje. Zároveň komentuje udržování konspiračních teorií ve společnosti: „Je fascinující, jak rozšířená je v české společnosti důvěra v konspirační teorie v souvislosti s koronavirem. Jsou to desítky procent lidí. Jedná se však o celosvětovou záležitost.“

Celý záznam  je k dispozici online či v přehrávači níže.

Tento webový příspěvek vznikl v rámci odborné stáže v rámci projektu Otevřená věda Akademie věd ČR.