Mobilizace vědy v reakci na covid-19

První z dokumentů, takzvaných policy papers, se pod názvem COVID-19 and policy for science zaměřuje na „politiku pro vědu“ a na to, jak kritické průvodní prvky vědeckých systémů – data a informace, výzkumné infrastruktury a veřejno-soukromá partnerství – reagovaly během krize. Pandemie podle členů expertní skupiny přinesla globální výzvu, odhalila sílu i slabiny vědeckých systémů. Jako klíčový se přitom ukázal přístup k datům, dále pak stav vědeckých infrastruktur a spolupráce s průmyslem: pandemie pomohla odkrýt problém nedostatečnou standardizaci dat, pomalost vydávání výsledků či a nedostatečnou podporu vědeckých infrastruktur.

Druhá práva se zaměřuje na „vědu pro politiku a společnost“ a na klíčové aktivity na rozhraní mezi vědou a ostatními zainteresovanými stranami – na stanovování agendy, schopnost vědy být rádcem a na veřejnou komunikaci a zapojení veřejnosti. Dokument zdůrazňuje, že schopnost vědy spolupracovat s politiky a angažovat veřejnost byla klíčem k úspěšným opatřením. Prioritní témata byla totiž často omezena na biomedicínu, což ovlivnilo účinnost krizové reakce, podobně jako nedostatek mezinárodní spolupráce v socioekonomických otázkách, potřebné už důvodu odlišnosti jednotlivých národních poradních struktur. Komunikace s veřejností byla podle autorů a autorek studie náročná, když narážela na vliv sociálních médií na šíření dezinformací a polarizaci názorů.

Odpověď na pandemii onemocnění covid-19 odhalila sílu i strukturální slabiny vědeckých systémů. Třetí zpráva tak zkoumá přesahující problémy mezi vědou, politikou a společností a diskutuje o jejich důsledcích pro odolnost a tranzice: odolnost definuje jako schopnost odolat, absorbovat, zotavit se nebo se úspěšně přizpůsobit nepříznivým podmínkám. Zdůraznit je přitom třeba význam systémového myšlení pro řešení propojených rizik na různých úrovních, krize totiž vyžadovala koordinaci a spolupráci mezi různými aktéry z různých vědeckých disciplín, politických oblastí, sektorů a jurisdikcí. Podle dokumentu je důležité vyvodit z pandemie ponaučení a zlepšit odolnost vědeckých systémů pro budoucí krize. Závěrečná zpráva shrnuje zkušenosti a osvědčené postupy týkající se pěti hlavních meta-témat: strategické mobilizace vědeckých kapacit, řešení konfliktních priorit, koordinace a spolupráce mezi jednotivými vládními úrovněmi, transdisciplinární a reflexivní vědu a nakonec dynamicky a systémově orientované řízení. 

Tyto závěry jsou použitelné v rámci zemí OECD, ale každá země by je měla interpretovat v souladu s vlastním národním kontextem. Závěrečná zpráva spolu s dvěma předchozími zprávami mohou poskytnout východisko pro národní hodnocení toho, jak věda během pandemie fungovala a jak by se systémy mohly přizpůsobit, aby účinněji reagovaly na současné a budoucí krize.

Všechny policy papers Ředitelství pro vědu, technologie a inovace OECD jsou dostupné online.