Published: 16. 3. 2022
Media

Sociální a kulturní antropoložka Marie Heřmanová hovořila v pořadu Studio ČT24 na téma dezinformací o válce na Ukrajině. V poslední době byla také hostkou podcastu Kolaps magazínu Alarm, její komentář rovněž najdeme v aktuálním čísle časopisu Áčko.

Marie Heřmanová / ČT24

Marie Heřmanová v rozhovoru pro ČT24 (čas videa 30:34) shrnuje, kam je v současnosti upřena hlavní pozornost z hlediska šíření dezinformací. „Je spor o to, jestli to lze označit za invazi nebo ne, zároveň kolují dezinformace o tom, jak je veden ukrajinský stát jako fašistický. Jsou to různé dezinformace, které mají v podstatě ospravedlnit tuto invazi,“ vypočítává šířené dezinformace. Podle ní není složité mapovat dezinformační scénu, protože pro to máme řadu výzkumných nástrojů. Pokud jde o platformy, kde se dezinformace vyskytují, tak v tuto chvíli můžeme hovořit o všech, rozdíl je pouze v tom, kde jsou jak viditelné. Dezinformační obsah z mediálního prostoru v žádném případě nemizí, spíše se podle Heřmanové přelévá na méně moderované platformy typu Telegram.

Kdo dezinformace v Česku nejčastěji šíří? „Je složité vytvořit ideální profil šiřitele dezinformací. Pokud dezinformaci definujeme jako opravdu záměrně nepravdivou informaci, kterou někdo šíří, protože tím sleduje nějakou politickou agendu, tak těch lidí, kteří dezinformace vyrábějí nebo je šíří, je opravdu zlomek, co se týče uživatelů těch digitálních komunikačních platforem. U lidí, kteří dezinformace nejenom šíří, ale posílají je dál, přemýšlejí o nich, mají tendenci jim věřit, je složité odhadnout jejich ideální profil, protože to jsou lidé ze všech možných vrstev společnosti. Co mají společné, jak ukazují výzkumy, je určitá nedůvěra ve společnost, ve fungování společenského systému, instituce, ve stát nebo média,“ vysvětluje Heřmanová. Co tuto nedůvěru často prohlubuje, je zkušenost s propadem v rámci společenského systému. Heřmanová přitom zmiňuje například rozšíření řad těch, kteří se v průběhu pandemické krize propadají pod hranici chudoby. „Chtěla bych ale upozornit, že máme občas tendenci přičítat online platformám, že způsobují polarizaci ve společnosti. To přitom výzkumy nepotvrzují, spíše ji třeba ten Facebook zviditelňuje, je to nástroj, ne příčina,“ upozorňuje antropoložka.

Určit, jak Češi umí rozeznat dezinformace, je podle Heřmnové poměrně problematické. „Většina lidí nepravdivou informaci pozná. Jde ale spíše o to, že kdybychom si dezinformaci definovali v tom úzkém slova smyslu jako něco, o čem víme, že je to záměrně nepravdivé, tak právě v tom spočívá problém, protože spousta lidí, kteří informace šíří, tak jim důvěřuje, protože už se pohybuje v nějakém světonázoru, v nějaké společenské skupině, kde tento způsob vysvětlování společenských událostí dlouhodobě dává smysl. Ta jedna informace neexistuje ve vakuu, ale navazuje na spoustu dalších,“ popisuje důvody, proč je složité posuzovat, kdo je šiřitelem dezinformací, protože ví, že je nepravdivá, ale sleduje tím nějakou politickou agendu, nebo si naopak dlouhodobě buduje určitý světonázor, který ty dezinformace potvrzují. S tím potom souvisí i potenciální (ne)úspěšnost při blokování různého obsahu na internetu. Dezinformace totiž sice přestanou být viditelné v pomyslném mainstreamu, přesunou se však na jinou platformu. „Lidé, kteří mají tendenci šířit dezinformace nebo se účastnit vyhraněných politických diskuzí na sociálních sítích, mají tendenci tohle dělat i mimo sociální sítě, tu radikalizaci si s sebou přináší a sociální sítě to jenom reflektují. Takže kdybychom blokovali celý internet, když to řeknu v nadsázce, tak společenské problémy, jako je třeba právě politická radikalizace, samozřejmě nezmizí,“ dodává Heřmanová.

V podobném duchu hovoří Heřmanová také v podcastu Kolaps kulturního magazínu Alarm. V něm například zmiňuje, že sociální sítě jsou stále ještě novým komunikačním kanálem, dostupným pro všechny. „Sociální sítě však spíše zesilují trendy, které tu byly předtím, a činí je viditelnými. Všechny výzkumy ukazují, že lidé, kteří mají sklon být nenávistní a vyhranění v diskusích na internetu, mají tuto tendenci i v diskusích mimo internet,“ uvádí. V magazínu Áčko, který vydává Akademie věd ČR, se potom Heřmanová vyjadřuje k tématu konspirací.

Aktualizace: Marie Heřmanová ve článku „Z Facebooku na neregulované platformy. Lidé sdílejí dezinformace o ruské invazi třeba na Telegramu“ na iRozhlas.cz. Byla také hostkou DVTV.

Share this page