Marková Volejníčková v pořadu na otázku, jak byl rodinný život vnímán v předešlých stoletích, odpovídá, že před přelomem 18. a 19. století byla žena „spíše hospodářkou, než hospodyní“. Při případném onemocnění manžela se musela dokázat postarat o chod celé domácnosti, včetně dnes typicky „mužských“ prací, výchova dětí tedy nebyla tak výraznou prioritou, jakou se stala v pozdější době. „Až s příchodem moderní společnosti vzniká první dětská literatura, první knihy o výchově dítěte,“ dodává. Zmiňuje také, že do přelomu století bylo dítě vnímáno výrazně jinak, tento rozdíl ukazuje na dobových obrazech, kde podle Markové Volejníčkové dítě vypadalo jako „takový smrštěný dospělý“.
Se slovy „to, co se od ženy v 50. a 60. letech očekávalo, bylo budování socialismu,“ se přesouvá do století minulého. Mluví o týdenních školkách a o tom, že ač byly děti chtěné, mnohdy nebyl prostor se o ně starat, tato práce byla tedy často předávána státu.
V závěru se vyjadřuje k fenoménu babyboxů, které podle ní aktuálně nejsou v centru pozornosti sociologů, Marková Volejníčková ale vyslovuje názor, že by nebyly tak hojně využívané, kdyby roli ženy nedefinovalo mateřství a na vzdávání se vlastního dítěte by společností nebyl nastaven tak negativní pohled.
Celý pořad je také k dispozici v online přehrávači:
Newsletter
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter