Vývoj sociální mobility v zemích Střední a Východní Evropy od 70. let 20. století do současnosti: princip dynamické rovnováhy?

Projekt vychází ze skutečnosti, že státy bývalého socialistického bloku nevytvořily specifické vzorce dosahování sociálního statusu, tj. sociální mobility. Dokonce ani po pádu socialismu se nedaří identifikovat totožný vzorec transformace sociální struktury. Cílem projektu je identifikovat a především vysvětlit relativně neměnné mechanismy sociální mobility v ČR, komparativně se zeměmi V4 a Rakouskem.

Konkrétně půjde o to ověřit 2 základní hypotézy: 1) hypotézu dynamické rovnováhy, kdy v ČR dlouhodobě nedochází ke vzniku svébytných vzorců sociální mobility; 2) hypotézu konvergence zemí V4 (Visegrád countries, tj. České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska).

Úkolem řešitelského týmu bude zjistit, proč se navzdory proměnám režimu nic nezměnilo.

Stěžejním záměrem projektu je ověřit hypotézu dynamické rovnováhy, tj. vysvětlit relativně neměnné mechanismy sociální mobility v ČR, komparativně se zeměmi V4. Analýzy započaté v r. 2022 byly vedeny snahou popsat fungování jednotlivých dimenzí sociální struktury v zemích V4. Protože klíčovým momentem mezigenerační mobility po r. 1989 byla mobilita vzdělanostní, jednotliví členové řešitelského týmu se v 1. a 2. roce řešení zaměřili především na dimenzi vzdělání. Druhé ohnisko zájmu se týkalo samotného pojmu sociální třída, jak v konceptuálním smyslu (tj. má vůbec ještě kategorie třída vysvětlující hodnotu?), tak z hlediska metodologického (do jaké míry třídní zařazení určují objektivní a subjektivní indikátory) V neposlední řadě pak deskripce zemí V4 z hlediska jejich třídní struktury poukázala na vývoj třídního rozložení v zemích střední a východní Evropy a dále též na úlohu žen v třídním rozdělení společnosti. Historická linie výzkumu byla ve 2. roce řešení věnována kádrové a personální politice a rekonverzi socialistických elit. V současné době je dokončován  charakteristické a co je spojovalo s generací předtím.