Vašát: „Bezdomovectví není krize, je funkčním komponentem současných měst a ekonomiky“

Bezdomovectví je jevem, který oplývá velkým počtem stigmat a předsudků, ať už je to pohled, že se na ulici může ocitnout každý z nás, nebo názor, že za život na ulici může nadměrná konzumace alkoholu. Podle Petra Vašáta bezdomovectví však není krizovým jevem, nýbrž nedílnou součástí společnosti. „Lidé bez domova jsou důležitou pevnou součástí měst, udržují řadu městských mechanismů, rutin, trajektorií v chodu. Je s nimi počítáno, že tam jsou. Musíme změnit optiku nahlížení a říct si, že bezdomovectví není krize, ale je funkčním komponentem současných měst a ekonomiky,“ vysvětluje.

Této myšlence i mnoha dalším se věnuje ve své knize Na jedné lodi, kterou letos vydalo nakladatelství Academia v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR. Prostřednictvím případové studie Plzně a porovnání situace s jinými městy ve světě Vašát mapuje důvody, proč se lidé ocitají na ulici a jak vypadá jejich život. „Příčinnost bezdomovectví je komplikovaná. Čím déle je člověk na ulici, tím více má tendenci příčiny vidět v tom, že to bylo rozhodnutí. Abych odfiltroval určité zkreslení subjektivních příčin, se ve své knize zaměřuji na to, jakým způsobem se mezinárodní investice promítají na trh práce a na výši průměrných mezd,“ líčí antropolog.

Jedním z nejčastějších předsudků o lidech bez domova je velká konzumace alkoholu. „Ve své knize píši, že velká část lidí bez domova skutečně nepije nebo pije velmi příležitostně. Snažil jsem se to dát do vztahu ke konzumaci alkoholu v běžné společnosti a došel jsem k závěru, že lidé bez domova pijí jen o něco více než běžná společnost,“ objasňuje Vašát. Popíjející lidé na ulicích bývají více vidět, neznamená to však, že by se jednalo o jakési pravidlo. „Alkohol u nás a naše tolerance k němu je celospolečenský problém a něco, co by se mělo řešit,“ dodává antropolog.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na webu.