Hlavním cílem projektu ESS – survey bylo vytvoření národního uzlu evropské infrastruktury ESS ERIC (www.europeansocialsurvey.org) v České republice. European Social Survey je akademický mezinárodní výzkumný projekt, který vznikl v roce 2001. Od listopadu 2013 jej na základě rozhodnutí Evropské komise spravuje evropské výzkumné konsorcium ESS-ERIC založené Velkou Británií jako hostitelskou zemí, Belgií, Bulharskem, Českou republikou, Estonskem, Finskem, Francií, Irskem, Kyprem, Litvou, Německem, Nizozemskem, Norskem, Polskem, Portugalskem, Rakouskem, Slovinskem, Španělskem, Švédskem a Švýcarskem. Pozorovatelské země jsou Norsko a Švýcarsko. V roce 2016 byl projekt ESS vyhlášen v rámci cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) jako ESFRI Landmark – ustavená excelentní výzkumná infrastruktura. ESS-ERIC provádí jednou za dva roky výzkumná šetření. Data z výzkumných šetření ESS jsou archivována v datovém archivu Norwegian Social Sciences Data Service.
Projekt také umožnil realizaci páté, šesté a sedmé vlny výzkumných šetření ESS. ESS Round 5 bylo věnováno tématům „Práce, rodina, blahobyt: důsledky ekonomické recese“ a „Důvěra v trestní spravedlnost: evropská komparativní analýza“, ESS Round 6 tématům „Osobní a sociální blahobyt“ a „Jak Evropané rozumí a hodnotí demokracii“ a ESS Round 7 tématům „Sociální nerovnosti v oblasti zdraví a jejich determinanty“ a „Postoje k přistěhovalcům a jejich předkům“. Výsledky šetření ESS byly publikovány ve třech českých knihách, ve formě statí v několika zahraničních i českých časopisech a popularizovány v médiích (Novinky, Lidové noviny, DNES, Česká televize - OVM).
Témata:
- Občanství, občanská angažovanost a demokracie
- Imigrace (postoje k imigraci)
- Ekonomická morálka
- Vyhledávání zdravotní péče
- Rodina, práce a blahobyt
- Osobní a sociální blahobyt: vytváření indikátorů pro prosperující Evropu
- Časování života: organizace životní dráhy v Evropě
- Zkušenosti s ageismem a jeho vyjádření
- Postoje k sociálnímu zabezpečení v měnící se Evropě
- Práce, rodina, blahobyt: důsledky ekonomické recese
- Důvěra v trestní spravedlnost: evropská komparativní analýza
- Osobní a sociální blahobyt
- Jak Evropané rozumí a hodnotí demokracii
- Sociální nerovnosti v oblasti zdraví a jejich determinanty
- Postoje k přistěhovalcům a jejich předkům
Důležité odkazy:
Domovská stránka projektu: www.europeansocialsurvey.org
Přímý přístup k datům: http://ess.nsd.uib.no/
EduNet (on-line výuka): http://essedunet.nsd.uib.no/
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 13, zobrazeno 1 - 10)
Článek se zabývá věkovou identitou coby jednou z možných kolektivních identit jednotlivců. Cílem výzkumu bylo zjistit, které věkové skupiny cítí v dnešní společnosti vyšší míru skupinové identifikace a s čím tato přináležitost souvisí. Teoretická východiska čerpají ze sociální psychologie, z teorie sociální identity a teorie optimální rozlišitelnosti. Empirická část staví na analýze kvantitativních dat z výzkumů European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2003.
Článek se zabývá třemi základními otázkami: co je a co není ageismus, jaká je míra ageismu v České republice na základě zjištění z výzkumu European Social Survey Round 4 a jakými způsoby lze ageismus mírnit.
Většina spáchaných trestných činů není odhalena policií samotnou. Její práce, pokud má být efektivní, výrazně závisí na ochotě občanů s touto institucí spolupracovat. Příspěvek porovnává míru této spolupráce v České republice a v ostatních evropských zemích, které se zúčastnily výzkumu ESS R 5, a zaměřuje se na faktory, které ji ovlivňují.
Česká společnost zažila v letech 2002 až 2012 řadu událostí a změn. Podobné události a změny však probíhaly i v ostatních evropských státech. Stav i vývoj postojů, hodnot a chování populací evropských států zachytil v souvislosti s těmito událostmi a změnami výzkumný projekt European Social Survey. Tato kniha je věnována postojům, hodnotám a chování a jejich změnám v české společnosti v posledních deseti letech.
Fungování každého společenského systému je podmíněno interpersonální a institucionální důvěrou, která upravuje vztahy mezi lidmi a přispívá k demokratickému uspořádání v zemi. Důvěra v orgány činné v trestním řízení, tedy konkrétně v policii a soudy, představuje v současnosti jedno z hlavních výzkumných témat. Článek si klade za cíl zhodnotit vývoj důvěry v tyto instituce v mezinárodní perspektivě, a představit důvěru jako vícedimenzionální koncept.
The trend towards harsher punishment of offenders, usually termed the ‘new punitiveness’, is often explained as a response to deepening social and economic uncertainty. One important area that criminal policy research has long dealt with is public attitudes to punishment. Statements that the public want more severe punishments for those who break the law are often used to justify introducing measures to make the criminal justice system harsher.
Social order and security depend on mutual cooperation between the police and the public. Since the majority of crime is not detected by the police itself, informal control is needed to ensure order in society. This article aims to describe the circumstances under which people´s willingness to cooperate with the police is enhanced.
While fear of crime is frequently discussed internationally, it is currently addressed by only a limited number of Czech studies. The aim of the paper is to present the main methodological concepts that have influenced the research on fear of crime and the design of indicators by which this phenomenon is measured.
Facebook
X
Tweets by SociologickyNewsletter