Vydáno: 28. 4. 2022
Z médií

Socioložka náboženství Andrea Beláňová v minulosti zkoumala vedle dalších protipotratových uskupení také Hnutí Pro Život. To k sobě nedávno připoutalo pozornost veřejnosti a médií vyjádřením proti poskytování antikoncepce znásilněným Ukrajinkám, přeživším po ústupu ruských okupantů z některých ukrajinských oblastí.

Ilustrace: Pixabay.com

Andrea Beláňová, která se ve své práci zabývala například tématem vězeňských kaplanů a rolí religiozity v péči o propuštěné vězně, o svém výzkumu, při němž hovořila se členy ultrakonzervativního Hnutí Pro Život, poskytla rozhovor pro časopis Heroine. V něm se třeba zmiňuje o tom, jak fungují některé součásti této organizace: Mluvila jsem například s ženou, která pracovala na jejich Lince pomoci. Tu Hnutí pro život nabízí ženám, které jsou těhotné. Příběh, který vám teď povím, je smyšlený, ale typově odpovídá tomu, co mi tehdy říkali. Představte si velice statečnou ženu, která je nemocná, těhotenství ohrožuje její život, už má doma několik dětí, ale na potrat se rozhodne nejít. Když to slyšíte, napadne vás: Ale co její děti, které už má? Co když o svoji mámu přijdou? Hnutí pro život takovou ženu velebí, protože upřednostnila těhotenství před vším ostatním. To je podle nich hrdinství,“ popisuje Beláňová.

Socioložka se objevila také jako hostka posledního dílu podcastu Kolaps magazínu Alarm. V něm popisuje, proč vyjádření Hnutí pro život k dění na Ukrajině není po obsahové stránce překvapivé: „Obsah je stále stejný už od začátku Hnutí v nějaké undergroundové podobě před revolucí. A to je důraz na hodnotu nenarozeného života v podstatě za každou cenu, což v aktuálním kontextu trochu víc vystupuje. Ochrana dětí před narozením, což je taky podstatná úprava slovníku, která evokuje, že se v tomto případě nejedná o plod, embryo, ale o nenarozené dítě. Je to komunikační taktika,“ říká Beláňová. Za překvapivou však považuje formu vyjádření, poškozující dlouhodobě a pečlivě budovanou image skupiny.

Beláňová v rozhovoru dále mluví o fungování protipotratových organizací, jejich strategiích či náboženském pozadí. Svůj výzkum, který probíhal v letech 2017 a 2018, popisuje také v tomto týdnu pro Deník N (placený přístup) či pro týdeník Respekt (placený přístup). V neposlední řadě také Andrea Beláňová komentovala spolu se sociologem Zdeňkem R. Nešporem pro Aktuálně.cz velikonoční zvyky, resp. jejich sekularizaci, či význam tradic jako takových.

Sdílejte tuto stránku