Vyšlo nové číslo Sociowebu - 7/2006

Letní červencové číslo Sociowebu věnujeme problematice vzdělávání a vzdělání. Snažili jsme se uchopit toto téma ze všech možných stran tak, abychom vám, čtenářům se zájmem o sociologii vzdělání, alespoň přibližně ukázali, z jak rozličných úhlů se mu lze věnovat. Chceme také naznačit, jak různorodá může práce na tomto tématu být i v rámci jednoho (nevelkého) výzkumného týmu a zároveň předvést, co oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace v poslední době produkuje.

Na úvod však nejprve nahlédneme do českých i zahraničních encyklopedií a ukážeme, že obsah pojmu vzdělání není tak triviální, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vedoucí oddělení Petr Matějů pak v dalším příspěvku, popisujícím obsah monografie „Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice“, vydané letos na jaře nakladatelstvím Academia, shrne, v čem spočívalo několikaleté úsilí práce našeho oddělení. Téma nerovného přístupu ke vzdělání, které je zpracováno ve zmíněné knize, je rovněž námětem další knihy pocházející z produkce našeho oddělení, a sice monografie „České vysoké školství na křižovatce. Investiční přístup k financování studia na vysoké škole v sociologické reflexi“. Další příspěvek proto pojednává o ní. Obě tyto monografie, založené na analýze nemalého počtu výzkumů, svými závěry podávají mnoho námětů majících velký význam pro vzdělávací politiku.

V dalším příspěvku nazvaném „Sociální aspekty tvořivosti“ vás Arnošt Veselý uvede do velmi zajímavé, avšak v sociologii dosud opomíjené problematiky tvořivosti, která má velké potenciální implikace zejména v sociologii vzdělávání a sociologii vědy a mohla by vhodně doplnit současné poznatky v těchto oborech. Jana Straková vás seznámí s aktuálním problémem, který se českého vzdělávacího systému bezprostředně týká a sice s problematikou testování a jeho vlivem na vzdělávání dětí. Vysvětluje, jaké jsou důvody pro zavádění testů, jejich nejčastější negativní důsledky a jak jim předcházet a jaká rizika by zavedení testů do našeho vzdělávacího systému mohlo přinést. Stejnému tématu z oblasti vzdělávací politiky, tedy testování, je věnován i příspěvek dalšího autora Josefa Basla, který testování dává do souvislosti s tzv. kurikulem.

Oba autoři poté společně informují o výsledcích výzkumu, který naše oddělení připravilo ve spolupráci s oddělením CVVM. Ukazují, jaká je v české veřejnosti poptávka po reformách základního a středního školství, jaká s těmito dvěma sektory vzdělávacího systému panuje spokojenost a jaké jsou názory veřejnosti na strukturu středního školství. Ze zcela jiného soudku pak pochází příspěvek analytika oddělení Petra Soukupa, který řeší praktický problém všech výzkumníků, a sice problém spolehlivosti měření.