Tabery: „Důvěra v instituce se v průběhu pandemie zásadně proměnila“

Paulína Tabery se v rozhovoru věnuje především vývoji sociální a institucionální důvěry. „Mezi první a druhou vlnou pandemie – což znamená jaro, listopad a prosinec – se důvěra mezi lidmi příliš nezměnila. Lidé důvěřují svým blízkým i ostatním lidem. (...) Co se změnilo, je institucionální důvěra, což se nejvíce týká vlády,“ objasňuje. Zároveň však také dodává, že například u zdravotníků nebo u vědy a výzkumu se situace příliš nezměnila: „Samozřejmě zdravotníci skončili jako první. Měli nejvyšší důvěru a jejich práce byla hodnocena nejlépe. Ale i věda, to jsou první příčky. Je hodnocena velmi dobře, což je velmi pozitivní signál, protože to umožňuje společnosti fungovat, i když klesá spokojenost s politickou situací nebo důvěra v nějakou politickou instituci, jako je vláda.“

Poukazuje však na dvojsečnost důvěry mezi blízkými: „Podle některých studií se u důvěry k ostatním lidem ukazuje, že pokud příliš důvěřujeme ostatním lidem, blízkému okolí, může to naopak zrychlovat šíření koronaviru – když si například v důvěrném prostředí sundáme ochranné prostředky, více se stýkáme a tak dále. Nicméně následně sociální důvěra pomůže zvládnout rychlejší šíření, protože věříme ostatním lidem, že dělají to co my a že dodržují opatření.“

Na závěr Tabery také zmiňuje aktuálně publikovaný výzkum socioložky Blanky Nyklové z NKC – gender a věda a Dany Moree z Fakulty humanitních studií UK, v němž tyto badatelky zkoumaly aspekty domácího násilí v době pandemie. „Charakter domácího násilí se velmi pravděpodobně nezměnil, ty vzorce jsou dané. Pouze se změnila možnost obrany vůči němu, a to proto, že domácí násilí je spjato s domovem, ve kterém byly oběti v podstatě nuceny zůstávat,“ doplňuje.

Celý rozhovor je k dispozici online či v přehrávači níže.

Tento příspěvek na webu Sociologického ústavu AV ČR vznikl v rámci odborné stáže v rámci projektu Otevřená věda Akademie věd ČR.