Prodat byt a dál v něm bydlet? Možnost pro stáří hodnotila kladně desetina respondentů

„Reverzní či zpětná hypotéka je oblíbená zejména ve Velké Británii. Při běžné hypotéce si od banky půjčíte peníze, pořídíte za ně dům nebo byt, hypotéku splácíte a po jejím splacení je nemovitost vaše. Při reverzní hypotéze nemovitost máte a banka ji odkupuje tím, že vám každý měsíc vyplácí splátku,“ vysvětluje Martin Lux. To trvá až do doby, kdy člověk své bydlení nepotřebuje: přejde do sociální péče, nebo zemře. Poté může banka byt prodat, případně dědicové splatí bankou poskytnutý úvěr a byt si nechají.

Ve Francii je potom rozšířený systém „viager“. „V tomto případě hned na začátku svůj byt nebo dům prodáte investorovi, ale současně máte formou věcného břemene zajištěno, že ve své původní nemovitosti můžete bydlet až do odchodu do sociálních služeb nebo úmrtí. Pak teprve ji může používat investor,“ popisuje francouzskouz úpravu Lux. Francouzské zákony přitom původního majitele nemovitosti dobře chrání proti nevyplácení renty investorem. 

Obě zmíněné varianty přitom moné i v Česku a v praxi na ně obšas můžeme narazit. Jedná se však zatím spíše o doménu nebankovních institucí. Podle výzkumu, který zachycuje před několika lety vydaná kniha Vlastní bydlení jako finanční bonus k důchodu, o reverzní hypotéku nebo o systém viager jako přilepšení v důchodu projevila zájem desetina oslovených. Ti však často vyjadřovali obavy ze zneužití situace, například z toho, že by investor mohl nevybíravými prostředky nutit obyvatele bytu k vystěhování. Více o projektu podporovaném právě Grantovou agenturou ČR nalezenete na webu gacr.cz.

Martin Lux v nedávné době poskytl také komentář Seznam Zprávám ohledně opouštění měst jeho obyvateli. Týká se to také přistěhovalců. „Zahraniční imigrace přednostně míří do velkých měst, a do Prahy zvlášť, protože je prioritně motivovaná hledáním dobře placené práce. Zpočátku se zde lidé stěhují do nájmu a poté případně do prvního vlastního bytu. Teprve po čase, podobně jako Češi, se někteří úspěšnější stěhují do rodinných domů v zázemí velkých měst,“ popisuje socioekonom.