Letní sociologické rozhovory a komentáře

Socioložka Radka Dudová se společně s kolegyní Hanou Haškovou věnovala výzkumu intenzivního mateřství v Česku. Intenzivní rodičovství je zaměřeno na maximální péči a věnování se potřebám dítěte. Studie zahrnovala rozhovory s 21 matkami a výsledkem byly čtyři základní přístupy k intenzivnímu mateřství: kontaktní, výkonnostní, svobodné a protektivní. Intenzivní mateřství je časově, finančně i emočně náročné, cílem je předat nebo zvýšit sociální status potomka a umožnit mu úspěšný start do života. Výzkum ukázal, že intenzivní mateřství ovlivňuje matky různých sociálních vrstev a často způsobuje pocit viny, neboť splnit všechny nároky je téměř nemožné. Intenzivní rodičovství se přitom šíří i do nižších sociálních tříd, což může způsobit větší ekonomickou zátěž pro rodiny. Matky se snaží naplňovat ideály, které jim vnucuje společnost a odborníci, a to může vést ke zvýšené úzkosti a depresím u matek i negativním dopadům na děti. „Ideály intenzivního rodičovství mají v Česku velmi různé podoby, které mohou být dokonce na první pohled protichůdné. Například dávat dítěti co největší svobodu nebo s ním naopak být každou minutu a usilovat o jeho úspěch. Jde o to, co pokládám za hlavní cíl výchovy a jak chápu potřeby dítěte. Matky si většinou myslí, že právě ony zvolily správný a jediný možný způsob. Ač se v konkrétních projevech liší, všechny tyto repertoáry jsou obrovsky emočně, časově, pracovně a finančně náročné. Z toho pak plyne, že rodičovství je čím dál tím těžší, ačkoli by to mohlo být naopak. Vlastně se pohybujeme v kruhu. Místo osvobození žen od jejich biologického údělu a většího sdílení péče se vracíme k tomu, že je najednou strašně důležité se věnovat naplno dětem a je to to jediné, čemu se matka zvládne věnovat,“ uvádí Dudová v rozhovoru v rozsáhlém rozhovoru pro Deník N (placený přístup), kde se tomuto tématu dopodrobna věnuje.

Dotační program Oprav dům po babičce vzbuzuje kontroverze a kritiku, mimo jiné ze strany socioekonoma Martina Luxe. Ten ho označuje z pohledu bytové politiky za nejhorší za posledních dvacet let. Program poskytuje vysokou podporu na různé ekologické úpravy domů, nicméně podle Luxe nepůjde podpora primárně těm, kteří ji potřebují, a může zvýšit sociální nerovnosti. Podle kritiků jsou v programu upřednostňovány nejbohatší rodiny, a to v rozporu s principy bytové politiky. Experti přitom radí zvýšit podporu pro rekonstrukce bytových domů a snížit stropy podpory pro velké rodinné domy. „Vždy by mělo platit, že by podpory měly snižovat nerovnosti ve společnosti, a ne je dokonce ještě naopak zvětšovat,“ uvádí Lux.

Antropoložka Marie Heřmanová považuje současnou dobu za počátek určité proměny a konec éry toho, jak fungujeme na internetu. Platformy jako Twitter, Facebook, TikTok, Instagram a Reddit prošly cyklem nových technologií, který začíná s malou skupinou uživatelů, masově se rozšíří a následně se promění. Heřmanová v komentáři pro podcast Puls na serveru Voxpot zdůrazňuje obavy z polarizace a radikalizace na sítích, kde účastníci s radikálními názory mají vliv na celou diskuzi. Za milníky v politické diskuzi o sociálních sítích přitom považuje zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu v roce 2016 a kauzu Cambridge Analytica. „Výzkumy, na něž se můžeme odkázat, ukazují, že jedním z faktorů je ‚efekt hlasité menšiny’. To je nejvíce prozkoumané na Twitteru v americkém prostředí. Zároveň to malé procento lidí, kteří vytvářejí disproporčně velkou část debaty, už na síť přichází s nějakým radikálním názorem. Podle autorů studie, co vyšla v Nature, tak spíš radikalizují tu platformu právě její uživatelé, než aby tomu bylo naopak,“ nastiňuje Heřmanová. Internet se podle ní sice stal globálním a dostupným všem, politické tlaky a regulace ho nicméně rozrůznily. Heřmanová tvrdí, že dnešní svět sociálních sítí je přesycený obsahem, což vede k očekávání připraveného a algoritmicky doporučeného obsahu. Přestože se sociální sítě nevytrácejí, do budoucna se očekává, že se změní a nové platformy nabídnou nové způsoby interakce a komunikace.

Podle sociologa Josef Bernarda, který poskytl krátký rozhovor Akademii věd ČR, služby v malých obcích systematicky nezmizely. Podle nedávné studie, na níž se zásadní měrou podílel, jsou nejběžnějšími službami potraviny, restaurace, hospody a hřiště. Dostupnost služeb ve venkovských obcích ovlivňuje zejména počet obyvatel, přičemž obce vzdálenější od větších měst mívají zpravidla lepší vybavenost. Služby mají také sociální význam, například jako místa pro komunikaci mezi místními. Vylidňující se obce mají podle Bernarda překvapivě dobrou vybavenost, zatímco v obcích s rostoucím počtem obyvatel chybí služby, jako jsou školy. Proměny způsobené pandemií covid-19 ovlivnily pozici lokálních obchodů a restaurací, další vývoj vybavenosti obcí však do budoucna nelze přesně odhadnout. Zmíněná studie definuje standardy běžné vybavenosti obcí, které pomáhají s porovnáním s jinými českými obcemi.

Sociolog Jiří Vinopal diskutoval s týdeníkem Respekt (placený přístup) o rostoucím zájmu lidí o vaření piva. Někteří lidé přicházející z různých profesí se totiž stávají sládky a pivovarnictví získává na popularitě. Zájem o vaření piva pdole Vinopala souvisí s tradicí české pivní kultury a touhou lidí vyzkoušet si něco nového. Vinopal, který se dlouhodobě specializuje mimo jiné na výzkum pivní kultury a hospod, zdůrazňuje sociální aspekt spojený s vařením a konzumací piva. „Pivovarnictví totiž historicky vznikalo a rozvíjelo se jako komunitní záležitost a stejně tak konzumace piva a hospody mají sociální dimenzi. Po počáteční éře vaření v domácnostech jako běžné potraviny se pivo začíná vařit sousedsky, pro lokální komunitu. Domácnosti se v tom dokonce střídaly, a každá tak ke společnému celku přispívala. Kromě vaření se pak pivo takto komunitně také konzumovalo,“ vysvětluje sociolog. Významná je rovněž role hospody jako tzv. třetího místa, tedy místa kam se lidé mohou jít dobrovolně odreagovat. Ta se sice podle Vinopala v čase proměňuje, stále ale plní sociální a komunitní roli. Vznikají také mnohé nové podniky, jako kavárny, bary a restaurace, které začínají nabízet pivo spolu s jinými nápoji, aby přilákaly různé skupiny zákazníků. Hospody rovněž začínají upouštět od zákouřené atmosféry a snižují alkoholovou závislost na pivech – přestože ale nové generace a změny ve společnosti přinášejí nové trendy, podle Vinopala pivo i hospody nadále patří mezi součást české kultury.