Vydáno: 31. 3. 2022
Z médií

Je to již více než měsíc ode začátku ruské agrese na Ukrajině. Vlna solidarity vůči ukrajinským migrantům stále přetrvává, ale situace se nezlepšuje a ruské jednotky se nestahují. Z Ruska odchází mnoho velkých firem a tamější obyvatelé začínají vnímat bezprecedentní sankce vůči jejich státu. To, jak reakce celého světa a další vývoj války ovlivní budoucnost Ruska a jeho obyvatel, komentoval v rozhovoru pro iRozhlas sociální geograf Tomáš Kostelecký.

Ilustrace: Pixabay.com

Často se tvrdí, že v Rusku bývá ve zvyku předávat obyvatelům spíše vyhovující informace, než ty pravdivé. Kostelecký v rozhovoru mluví ovšem i o tom, že co se týče hodnocení vojenských úspěchů či neúspěchů, jsou Rusové do určité míry realističtí. Podle mnohých byl vojenský neúspěch v Afghánistánu konečným důvodem, proč se nakonec Sovětský svaz rozpadl. Zároveň je ale dnes mezi obyvateli Ruska rozšířené přesvědčení, že kvůli sankcím je Rusko minimálně v tuto chvíli obětí.

Kostelecký připomíná, že obyvatelé mají informace zprostředkované zejména ruskými oficiálními zdroji. Dostávají tedy zkreslené informace o tom, co se děje. Jaký pohled budou mít ruští obyvatelé na nynější válku tedy zatím nevíme, už vzhledem k tomu, že se v Rusku samotnému slovu válka vyhýbají.

Kostelecký v rozhovoru také uvádí, že si zatím nedokáže představit, že by došlo v Rusku k podobné sebereflexi, jako se to stalo v Německu po druhé světové válce, kdy došlo k přijetí viny za válečné události, což umožnilo postupnou nápravu vztahů s ostatními zeměmi a národy.

Díky sankcím, které jsou na Rusko uvalené v různých podobách, dochází k jeho izolaci vůči Západu. Ta bude podle Kosteleckého pravděpodobně dokonce větší, než jakou zažil Sovětský svaz. Rozdíl je ovšem v tom, že Sovětský svaz měl svůj vlastní svět a díky svým satelitům, které ovládal a zároveň je propojoval, byl do určité míry soběstačný. S Ruskem dnes ale nechtějí země jako je Polsko či Česko mít nic společného. „Ruský svět se v každém případě zmenší, a to zejména díky tomu, že je dnes svět z technologického hlediska více propojený. Rusko už si samo nevystačí, sofistikovanější typy výrob jsou tam závislé na komponentech ze Západu. Ovšem v případě, že by Čína s Ruskem spolupracovala, mohla by z určité části nahradit Západ,“ popisuje Kostelecký. Ekonomické sankce podle něj dopadnou zejména na městskou a vzdělanou část ruské populace, jejíž část nesouhlasila s Putinovým režimem.

Odříznutí Ruské federace od Západu bude mít vliv na tamní společnost. „V izolaci vzniká do sebe zahleděná společnost, udělá to z nich v jejich očích oběti. Určitě přijde obvinění Západu, i když si za to mohou prakticky sami. Do té doby, než zaútočili na Ukrajinu, nebyl problém s nimi obchodovat. Nenávist k Západu bude nejspíše narůstat. Kdyby se ale politická situace změnila uvnitř Ruska, naskytl by se prostor pro navázání vlídnějších vztahů. Bohužel většina expertů variantu změny režimu pokládá za téměř vyloučenou,” podotýká Kostelecký.

Nabízí se otázka, zda větina obyvatel Ruska vůbec touží po změně režimu. Kostelecký uznává, že Západ, kam patří i Česko, dělá již mnoho let jednu zásadní chybu – předpokládá totiž, že náš výklad toho, jak vypadá a co zahrnuje demokracie, je jediný a obecně přijímaný. V běžné ruské populaci není ale západní pojetí demokracie nijak běžně rozšířeno. Díky tomu se nedá ani předpokládat, kam by potenciální změna režimu mohla směřovat.

 

Celý rozhovor je dostupný na webu iRozhlas.cz.

Sdílejte tuto stránku