Kostelecký: "Na začátku 90. let nebyla v české společnosti poptávka po návratu k první republice"

Vystoupil zde společně s filozofem Janem Sokolem, teologem Tomášem Halíkem, francouzským politologem Jacquesem Rupnikem či slovenským politologem Grigorijem Mesežnikovem.

Kostelcký zmiňuje, že jsme dnes mnohem podobnější standardním ekonomikám, které známe, než jsme si představovali v období na začátku 90. let, kdy nebylo úplně jasné, co bude, a debatovalo se o různých kombinacích kapitalismu a socialismu, o různých třetích cestách. Největší rozdíl lze tedy vnímat v pevném zavedení tržního hospodářství, o jehož principech se dnes vedou diskuze jen okrajově. Stále si sice neseme určité dědictví minulosti, ať už komunismu, či transformace, která vytvářela své vlastní problémy, v současnosti se však podle Kosteleckého dostáváme z post-transformačního období.

Kostelecký podobně jako Halík odmítá nějaké „povedené“ navázání na prvorepublikové tradice. Halík uvádí, že „v roce 1968 si lidé možná přestavovali, že by snad Pražské jaro mohlo přerůst v nějakou více liberální společnost a prvorepublikové ideje. Ale po roce 1989 už tato generace, dokonce možná i dvě, odešla… Některé návyky, a mnoho dalších věcí, se během normalizace prostě ztratilo“, Kostelecký k tomu dodává, že lidé na nějakou velkou změnu připraveni určitě nebyli: „Většina ani netušila, že se něco děje, a ani nepředpokládala, co se stane pak. Přestože první republika je dodnes vnímána velmi pozitivně v naší stoleté historii.“

V rozhovoru, který se dále věnuje dnešní české společnosti, Kostelecký upozorňuje na úskalí otevřené společnosti, v níž je vždy přítomné a pro občany relevantní téma bezpečnosti, což je rys veřejného míněnění ve většině vyspělých zemí. Její vnímání přitom hodně závisí na ekonomické situaci – v dobách, kdy se ekonomice daří, lidé většinou říkají, že problémem je bezpečnost, když je naopak ekonomická situace špatná, dostává se do popředí veřejného zájmu například nezaměstnanost. U tématu, jak Češi vnímají spravedlnost, Kostelecký zdůrazňuje existenci různých jejích pojetí, v praxi je tedy třeba počítat s neustálou debatou, a to z důvodu existujících sociálních rozdílů. Je však důležité, aby lidé vnímali tyto rozdíly jako oprávněné.

Podle Kosteleckého není česká společnost vyloženě rovnostářská, ale je pravda, že lidé mají rádi, když nejsou moc velké rozdíly. Dokonce můžeme hovořit o do určité míry unikátní středostavovské kultuře, v níž se při společných aktivitách běžně setkávají lidé z různých společenských vrstev. To, že spolu různé skupiny přicházejí do styku pak napomáhá soudržnosti společnosti.

V neposlední řadě Kostelecký otevírá téma exekucí, které dnes trápí nezanedbatelnou část české společnosti a které mohou v některých případech představovat trest přesahující rozumnou míru.

Celý pořad je k poslechu online: plus.rozhlas.cz/masaryk-uz-pred-100-lety-tvrdil-ze-demokracii-mame-a-ted-chce-nejake-ty-7650532