Kostelecký: „Jakmile pomine bezprostřední ohrožení, lidé budou mít tendenci vracet se do zaběhnutých kolejí“

V rozsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz Tomáš Kostelecký komentuje například proměnu každodenních návyků, kterou si situce kolem onemocnění COVID-19 vynutila. „Představy řady futurologů a sociologů, jak on-line svět a komunikace bourá bariéry, nebyly úplně realistické. Osobní setkání lidem chybí a on-line spolupráce je mnohdy mnohem složitější,“ vysvětluje. Oceňuje jarní akci, která poukázala na schopnost české společnosti poradit si ve chvílích nouze a postarat se o sebe, všímá si však také odvrácené strany zvládání pandemie „po česku“: „Letošní rok je ale také ve znamení krize důvěry v instituce. Debatuje se o tom, čemu věřit a na co se dá, nebo nedá spolehnout. Společnost je roztřesená a nikdo zatím neví, co se z toho vyvine,“ říká a v jiné z otázek doplňuje: „Ve srovnání s jinými národy má česká reakce dvě tváře - příznivou, jako je kreativita a schopnost hledat netradiční řešení, a negativní, což je obcházení pravidel a nízká důvěra v instituce. Ukázalo se, že v Česku je spousta šikovných a kreativních lidí. Řada českých nápadů a řešení byla celosvětově konkurenceschopná. Češi ale dokážou taky kreativně obcházet pravidla a zákony. Souvisí to i s dlouhodobě rozšířenou nízkou důvěrou v instituce a v nastavení fungování pravidel.“

Jako zajímavé se také ukazuje téma rozdělení společnosti. Podle Kosteleckého postoj vůči koronavirovým opatřením vytváří nové štěpení ve společnosti, není přitom jednoduché specifikovat, kdo jsou těmi, kteří jsou proti nim, a kdo těmi, kteří s nimi naopak souhlasí. „Vypadá to, že důležitou roli hrají více než dříve zdroje informací, které lidé užívají. Jsou totiž tak diferencované, že nelze najít jeden společný znak,“ popisuje. Těžké je rovněž odhadovat dlouhodobé změny, které by pandemie mohla zapříčinit, přijdou-li vůbec nějaké. „Jakmile pomine bezprostřední ohrožení, lidé budou mít tendenci vracet se do stejných, zaběhnutých kolejí,“ dodává Kostelecký.

To se bohužel může týkat i ocenění profesí, které se v současné situaci ukazují jako velice potřebné, je na ně však většinou zapomínáno, například na pracovnice a pracovníky v oblasti sociálních služeb. „ Je to velmi těžká a špatně placená práce s menší prestiží, přestože tihle lidé podle mě během pandemie zaujali až hrdinský postoj, když například přespávali v domovech pro seniory a ani nechodili domů kvůli riziku nákazy. Pracovníky v sociálních službách všichni ocení slovně, ale jakmile pandemie přejde, vrátí se vše do starých kolejí,“ upozorňuje Kostelecký.

Tento postoj se promítá také v Kosteleckého podhledu na roli pandemie v globálním dění. Koronavirus podle něj nebude natolik zásadním tématem. „Ano, bude s ním spojován, ale nemyslím si, že bude mít fatální dlouhodobé následky,“ konstatuje.

Podobnými tématy se Kostelecký zabývá také v rozhovoru pro Český rozhlas Plus (čas 8:00). Zde mluví například o případných společenských změnách. „Málokterá změna, která je rychlá, je zároveň trvalá. To znamená, že jestliže lidé najednou ztratili možnost setkávat se tváří v tvář, museli omezit kontakty z důvodu ochrany před nebezpečnou pandemií, přešli více do online prostoru, tak se samozřejmě okamžitě snažili nějak přizpůsobit a při první příležitosti, kdy to půjde vrátit zpátky, se budou snažit vrátit zpátky. Trvalé změny ale můžou nastat v tom, že během té doby zjistí, že některé z těch věcí, které dělali v tom nouzovém stavu, byly smysluplné, a takzvaně si je vyzkouší nebo se jim zalíbí a pak v nich mohou pokračovat dál. Dlouhodobou změnu ve způsobu potkávání a setkávání ale nepředpokládám,“ popisuje Kostelecký.

Oba rozhovory naleznete v plném znění online.