Česká společnost po třiceti letech: rozdělení na elitu a zbytek neplatí

Ve svém výzkumu vyšli z prací britského akademika Mikea Savage, který v nich navazoval na dílo Pierra Bourdieua. Jejich inspirací byl zejména Savageův projekt Great British Class Survey, na němž spolupracoval s BBC. Jeho specifickým rysem je, že vedle standardních kategorií zahrnuje také rozměr kapitálu, a to nejen ekonomického, ale rovněž sociálního, lidského či kulturního. „Nelišíme se od sebe jen příjmy a majetkem, ale také tím, jak blízko nebo daleko máme k ostatním lidem, zda věříme ve smysluplnost demokracie i jestli se díváme častěji na Novu, nebo na Netflix,“ shrnuje výsledky výzkumu server iRozhlas.cz, kde jsou publikovány dílčí výstupy spolu s unikátní kalkulačkou, jejímž prostřednictvím si každý může vyzkoušet, do které společenské třídy ho sociologický model zařadí. Tato kalkulačka během dvou dnů zaznamenává více než 100 tisíc vyplnění.

Výzkum, který je prezentován v rámci seriálu Českého rozhlasu Rozděleni svobodou, v uplynulých dnech shrnuli některé české deníky (např. Aktuálně.cz: Po roce 1989 jsme totálně promarnili mnoho příležitostí, sdělili lidé sociologům), proběhla také řada debat a rozhovorů se zmíněnými výzkumníky (např. s Danielem Prokopem - Sociolog k projektu Rozděleni svobodou: Každý šestý Čech je v ekonomických a sociálních problémech či Martinem Buchtíkem - Nepřekonatelné příkopy v české společnosti nejsou, shrnuje Buchtík závěry výzkumu Rozděleni svobodou), pozornosti by ale neměl uniknout ani zpravodajský podcast Vinohradská 12 s Paulínou Tabery, vedoucí CVVM.

„Cílem výzkumu bylo zodpovědět otázku, zda je česká společnost rozdělená. A pokud ano, tak jakým způsobem a dle jakých aspektů,“ vysvětluje v podcastu Tabery prvotní záměr. Jedná se totiž o poměrně častou otázku, která se objevuje ve veřejné debatě. Většinou však svádí k jednoduché polarizaci velkých sociálních celků na základě voličských preferencí v prezidentských či jiných volbách. Hlubší pohled na českou společnost je tak na místě. Podle Tabery česká společnost určitým způsobem rozdělená je.

Výsledkem je šest různých společenských tříd: dva typy vyšší střední třídy, tři druhy nižší střední třídy a třída strádající. Zajištěná střední třída je nejmajetnější. Nastupující kosmopolitní třída má oproti ní menší majetek, ten však může rychle stoupat díky kontaktům, kulturnímu kapitálu a jazykovým a digitálním dovednostem. Jedná se o prosperující třídy, které tvoří přibližně třetinu společnosti. Polovinu populace lze podle výzkumu zařadit do některé z nižších středních tříd - do tradiční pracující třídy se solidním příjmem a majetkem (avšak s chybějícími dalšími zdroji); ohrožené třídy s dobrými kontakty a často i vzděláním a kulturním přehledem, avšak bez naplnění tohoto potenciálu, které by umožnilo získání vyššího příjemu či majetku; a do třídy místních vazeb, tedy lidí, kteří těží z toho, že mají vlastní nemovitost a dobré kontakty tam, kde bydlí, z hlediska ostatních kapitálů jsou ovšem spíše chudí. Zbývající část populace, tj. asi každý šestý člověk, spadá do strádající třídy, tj. třídy, jejíž členové postrádají všechny typy kapitálů – příjem, majetek, sociální kontakty i kulturní zázemí a nové typy kompetencí.

„Některé věci byly v České republice dělány poprvé, například index kulturního kapitálu. I přes to, že jsme vše dělali realtivně rychle a nově, tak jsme s kolegy v ústavu konzultovali, jestli mají podobné výsledky, když už se tomu věnují po desetiletí, a jestli nejdeme špatným směrem,“ popisuje Tabery průběh výzkumu.

Pro další podrobnosti o výzkumu si poslechněte podcast Vinohradská 12: Rozdělení na elitu a zbytek neplatí. Jak vypadá česká společnost 30 let po sametové revoluci?.

--

26. září 2019 uspořádá Český rozhlas Plus v Ústí nad Labem veřejnou debatu na téma rozdělená společnost. Jako hosté se představí právě zmínění sociologové.