5 nejen sociologických rozhovorů: Císař, Krejčík, Gibas, Pilnáček, Čadová

Sociolog a politolog Ondřej Císař v rozhovoru pro server Euro Zprávy hodnotil uplynulý rok pandemické krize. Ta podle něj „snad až příliš bolestivě odhalila omezenou schopnost rozhodovacího systému akceschopně jednat a věrohodně vysvětlovat své kroky veřejnosti“. Po roce pandemie se tedy česká společnost potácí v chaosu, nejistotě a neporozumění. „Viditelně demonstrovaná soudržnost, která nastoupila jako bezprostřední reakce na počátku pandemie, se rozplynula. Na takovém stupni mobilizace jednoduše dlouhodobě setrvat nelze, ale neřekl bych, že se mezi lidmi úplně vytratila,“ popisuje. Dále se vyjadřuje například ke kladům a záporům současné mimořádné situace, k důvěře veřejnosti k vládě či k takzvanému papalášství některých čelních představitelů. „Nemyslím si, že existuje duše národa, ale existuje kolektivní paměť a v ní krize stopu zanechá. Její podoba záleží na tom, jaká její interpretace převáží v dlouhodobém horizontu, což bude záležet i na skutečnosti, jak současnou událost kulturně zpracujeme. Jaké knihy, filmy a seriály vzniknou a jaký výkladový rámec i díky nim převáží v populaci. Na to v březnu 2021 nelze odpovědět,“ přemítá Císař nad dlouhodobými dopady pandemie. Celý rozhovor je dostupný online. Císařův krátký komentář můžeme v poslední době nalézt také v Deníku N (placený přístup), a sice v souvislosti s tématem střetů policistů s lidmi bez roušek.

Věděli jste, že každý dvanáctý člověk na světě je indický zemědělec? Jiří Krejčík, politolog a indolog z oddělení Sociologie politiky, se v podcastu Kolaps v kulturním deníku Alarm věnoval protestům indických zemědělců. Proč o protestech, do nichž se zapojila až čtvrt miliarda lidí, nemluvíme? „Jeden z těch důvodů je, že si Indie dlouhodobě udržuje image největší světové demokracie a jakéhosi premianta rozvojového světa. Bere se to tak, že Indie je demokratická země, která sice má nějaké problémy, ale nejsou tak velké, aby to stálo za zmínku,“ vysvětluje například Krejčík.

Kulturní antropolog Petr Gibas poskytl rozhovor týdeníku Respekt na téma, kterým se v posledních letech – a nutno říct, že v takovém rozsahu jako první – intenzivně zabývá. Tím tématem je kutilství. „Pohybuji se na pomezí kulturní geografie a antropologie, to jsou samo o sobě disciplíny, jejichž zájem se soustředí na ‚obyčejné‘ lidi a jejich životy a otevírají obyčejná témata. Ale i ta jsou důležitá pro pochopení společenských struktur – lidé prostřednictvím rodiny, příbuzných, zahrádek, kutilství, ale i každodenních starostí žijí velké otázky jako zdravotnictví, školství nebo územní plánování. Výzkum fenoménu kutilství nabourává úvahy nad prací jako takovou. Způsob, jakým v současnosti o práci a v důsledku také o zaměstnání mluvíme jako o ekonomické činnosti, neodpovídá tomu, jak mu lidé rozumějí a žijí ho,“ vysvětluje. Více o výzkumu, kutilské výstavě či Gibasově osobním vztahu ke kutilství naleznete v rozhovoru.

Pro týdeník Respekt se v minulém týdnu vyjadřoval také sociolog Matouš Pilnáček z Centra pro výzkum veřejného mínění, a to směrem k vyhlídkám politických stran před volbami. Podle něj se podle výzkumů voličských preferencí zdá, že se Pirátům a STAN podařilo udržet podporu veřejnosti, u průzkumů politických preferencí však platí poučka, že měří aktuální stav – nejsou předpovědí toho, jak volby dopadnou. „A půl roku před volbami je z hlediska preferencí strašně dlouhá doba,“ upozorňuje Pilnáček. Věnuje se také například fenoménu prvovoličů: „Funguje to vlastně tak, že prvovolič vychází ze svého rodinného zázemí a z toho, jak volí jeho okolí. A ještě neví, jestli bude k volbám chodit pravidelně. Kdežto starší ročníky si vytvořily nějaké návyky a chodí volit pravidelně. Takže u důchodců se můžete relativně spolehnout, jestli konkrétní člověk k volbám dorazí, nebo ne,“ objasňuje. Otázkou také je, co udělají s volbami probíhající trendy. „Jeden trend, který v posledních letech pozorujeme, je snížení identifikace voličů s levicí. Klesá počet lidí, kteří o sobě říkají, že jsou levicoví. To však nutně neznamená, že se mění jejich postoje,“ popisuje Pilnáček. V jiné otázce se zabývá rozdíly mezi průzkumy jednotlivých agentur: „Obecně má většina lidí tendenci vnímat ty výzkumy přesnější, než doopravdy jsou. Jde o odhad výsledku a při něm musíme počítat s nějakou nejistotou. Rozdíl ve výsledcích vzniká odlišnými metodikami jednotlivých průzkumů. Nejdůležitější přitom je, jaký způsob sběru dat konkrétní agentura zvolí.“  Celý rozhovor je na webu Respektu (placený přístup).

Naděžda Čadová, socioložka Centra pro výzkum veřejného mínění, pro Český rozhlas Radiožurnál komentovala nedávný výzkum zaměřený na postoje veřejnosti k očkování proti onemocnění covid-19. „Senioři patří mezi ty, kteří jsou nejvíce ochotni nechat se očkovat. A v kategorii nad 65 let jsou ochotní se neočkovat proti onemocnění covid-19 se vyjádřilo 72 % občanů,“ komentuje ochotu nejohroženější skupiny nechat se očkovat. Z hlediska celé populace pak výzkum nenašel výraznější rozdíly mezi muži a ženami nebo podle vzdělání. „Rozhodující v tom to je především věk s tím, že ta ochota je v těch mladších věkových kategorií a vůbec nejnižší ochotu ve všech věkových kategorií k očkování jsme zjistili u lidí mezi 35 - 45 lety,“ doplňuje Čadová. Celý rozhovor je k poslechu zde (čas 18:19:40).