Současná situace v českém lesnictví

České lesnictví se v poslední době dostalo do složité situace. Vedení sektoru zaujaté především ekonomickými zájmy nereagovalo včas na probíhající změny klimatu a nepřizpůsobilo tomu dostatečně způsob hospodaření. S rozvojem kůrovcové kalamity jsme tak svědky rozsáhlých holin, rozpadu trhu se dřevem a z něj vyplývající mimořádné finanční ztráty. Státní lesy se potýkají s nedostatkem vlastních zaměstnanců a noví a především mladí přicházejí jen zřídka, což přispívá i k vylidňování venkova a brání jeho rozvoji. Tato pracovní síla nyní chybí především při včasném zpracování kůrovcové kalamity nebo při trvale udržitelném hospodaření v lesích. Takový přístup je nutné změnit. Trvale udržitelné hospodaření by přitom mělo vycházet ze tří pilířů, z nichž kromě ekonomického sehrávají svou nezastupitelnou roli sociální a ekologický. Takový les totiž představuje základní krajinný prvek se všemi jeho funkcemi včetně mizející biologické rozmanitosti. Takový les není továrna na dřevo a není možné ho obhospodařovat na zakázku způsobem používaným v průmyslové výrobě.