Půjčky, úvěry a zadluženost v českých domácnostech

V čem můžou být půjčky a úvěry prospěšné a jaká jsou jejich rizika?

Využívání půjček a úvěrů je jedním z pilířů finanční odolnosti a stability domácností. Půjčky a úvěry domácností jsou běžné ve všech vyspělých zemích, přičemž nutně nemusí mít k negativní důsledky. Moderní společnost je zvyklá žít alespoň částečně na úvěr a půjčky jsou rozšířené ve všech skupinách napříč obyvatelstvem. Zadlužení má však ve vztahu k finanční odolnosti domácností dvojsečný vztah. Na jednu stranu může přístup k půjčkám a úvěrům zlepšit odolnost domácností vůči finančním šokům a umožňuje domácnostem zvýšit jejich blahobyt tím, že usnadňuje vyrovnávat spotřebu v průběhu života. Na druhou stranu ale vysoká míra zadlužení domácnosti snižuje odolnost vůči finančním šokům do budoucna. Nadměrné zadlužení může být znamením, že domácnost svou finanční situaci nemusí zvládat a tedy není finančně odolná.
Z hlediska možných dopadů je třeba rozlišovat mezi zadlužením a nadměrným zadlužením, tedy předlužením. Předlužení znamená situaci, kdy domácnosti mají problém splácet své dluhy, což může způsobovat finanční stres a ohrožovat existenční potřeby domácností. Zejména u domácností s nízkými příjmy a nižší životní úrovní se mohou splátky snadno stát neúnosně vysokými vzhledem k příjmům. Takové domácnosti jsou pak nejvíce ohroženy negativními dopady nadměrného zadlužení.
Tato studie využívá dva přístupy měření předlužení: objektivní a subjektivní. Objektivní přístup analyzuje poměr měsíčních splátek k měsíčním disponibilním příjmům domácností a za předlužené považuje domácnosti, jejichž podíl splátek na příjmu je vyšší než 30 %. Subjektivní přístup je založen na hodnocení finanční situace samotnými domácnostmi a na hodnocení finančních potíží, kterou pro ně splátky půjček a úvěrů představují. Za známky finančních potíží zde považujeme zpoždění s platbami nebo obtíže vyjít s měsíčním příjmem.

Jak jsou zadlužené české domácnosti v evropském srovnání?

Česko patří v mezinárodním pohledu mezi evropské země s nižším zadlužením domácností. Celkový sektoru dluh domácností v roce 2021 byl 34 % hrubého domácího produktu (HDP). Průměrný podíl za celou EU-27 přitom dosahoval 58 %. Většina zemí střední a východní Evropy má zadlužení nižší, naopak většina západoevropských zemí má zadluženost domácností vyšší. Celková úroveň dluhu domácností jako podíl na HDP se v Česku výrazněji nemění od roku 2013.
Jedním z ukazatelů míry zátěže, kterou pro domácnosti jejich půjčky představují, je podíl výše celkového dluhu na celkovém ročním disponibilním příjmu domácností. Ukazatel přibližuje schopnost domácností splácet závazky ze svých příjmů. I v tomto ohledu lze zadlužení českých domácností ve srovnání s ostatními evropskými domácnostmi hodnotit jako relativně nízké. Zatímco v Česku v roce 2021 dluh sektoru domácností dosahoval 61 % jeho příjmu, všechny západoevropské země a také některé země středo- a východoevropského regionu dosahovalo hodnot výrazně vyšších.
O výraznějších problémech českých domácností se splácením svých dluhových závazků nesvědčí ani údaje o podílu osob žijících v domácnostech, které měly v posledních dvanácti měsících zpoždění se splátkami půjček nebo úvěrů. Zatímco evropský průměr se v roce 2021 nacházel na 2,5 %, v Česku byl tento podíl 0,5 %.
I přestože celková data hodnotí schopnost českých domácností splácet své půjčky relativně příznivě, dlouhodobě existuje v Česku velmi velká skupina lidí, kteří své půjčky řídit nezvládli a dostali se do exekučního řízení.

Jaké faktory ovlivňovaly předluženost českých domácností v roce 2023?

Půjčky a úvěry si častěji berou muži než ženy, domácnosti s dětmi, a domácnosti v nájemním bydlení. Výrazně méně často si půjčují nízkopříjmové domácnosti, což může souviset s dostupností půjček. Stejně tak domácnosti s dlouhodobou finanční rezervou nebo ty, které zpravidla neutratí celý svůj měsíční příjem, si půjčují výrazně méně často.
Zhruba polovina z domácností, jejichž měsíční splátky přesahují 30 % čistého měsíčního příjmu, mají zároveň i finanční potíže ve smyslu zpoždění s platbami nebo mají obtíže vyjít s příjmem. Zároveň ale druhá polovina těch s relativně vysokými splátkami takové finanční potíže nemá. A z opačného pohledu jen čtvrtina zadlužených s finančními potížemi má zároveň relativně vysoké splátky. Hodnocení předlužení domácností podle relativní výše splátek nebo finančních potíží tedy částečně zachycuje odlišné skupiny domácností. Ti, kdo mají relativně vysoké splátky, mohou svou finanční situaci zvládat bez problémů, na druhou stranu splátky těch, kdo mají finanční potíže, jsou často relativně nízké.
Některé faktory vedou častěji k předluženosti jak ve smyslu vysoké relativní výše splátek, tak ve smyslu finančních potíží. Nízký příjem zvyšuje pravděpodobnost předluženosti v obou ohledech, výrazněji však ve smyslu subjektivně vnímaných finančních potíží. Nejvíce se to projevuje u domácností s měsíčním čistým příjmem do 11 tisíc Kč na osobu. Jejich splátky půjček a úvěrů přesahují 30 % jejich příjmů čtyřikrát pravděpodobněji, než u domácností s dvojnásobným a vyšším příjmem. Ovšem pravděpodobnost, že mají tyto nízkopříjmové domácnosti zpoždění s platbami anebo obtíže vyjít s příjmem, je oproti vysokopříjmovým domácnostem téměř desetinásobná.
Domácnosti disponující dlouhodobou finanční rezervou jsou méně často předlužené relativně vysokými splátkami úvěru a mají také výrazně méně často finanční potíže. Tvorba dlouhodobé rezervy naznačuje plánování do budoucna, spojené s vyšší finanční odolností.
Počet půjček, úvěrů či nedoplatků také významně ovlivňuje pravděpodobnost předlužení. Ti, kdo mají jen jednu nebo dvě půjčky, mají často nižší relativní splátky a méně často finanční potíže než ti, kdo mají více půjček.
Domácnosti nakupující na splátky jsou předluženy relativně vysokými splátkami úvěrů méně často než domácnosti s jinými typy půjček a úvěrů, což naznačuje, že nákupy na splátky představují spíše nižší částky a splátky celkově méně zatěžují domácnosti. Půjčky od nebankovních institucí jsou častěji spojeny s finančními potížemi domácností.
Domácnosti platící nájem jsou vzhledem k dodatečnému výdaji oproti vlastníkům bez hypotéky častěji předluženy v obou ohledech. Domácnosti s hypotékou jsou častěji zatíženy relativně vysokými splátkami úvěrů. Přesto se kvůli nim významně méně často dostávají do finančních potíží než vlastníci bez hypotéky. Podobný efekt spatřujeme i u vzdělání. Zatímco respondenti s vysokoškolským vzděláním mají výrazně častěji relativně vysoké splátky než ti se základním vzděláním, do finančních potíží se dostávají méně často.