Jarní sociologické komentáře

Mediálním prostorem před nedávnem proběhla debata o smyslu domácích úkolů jako součásti školní výuky. Názory veřejnosti na jejich současnou podobu se totiž různí. Při této příležitosti server iRozhlas.cz uskutečnil anketu, do které oslovil několik odborníků a odbornic na oblast vzdělávání. Jednou z nich byla socioložka Natalie Simonová z oddělení Sociální stratifikace. Podle ní jsou dnes děti nuceny vypracovat domácí úkoly a jejich cílem je upevnit si konkrétní znalosti, které se při výuce nestihnou. „Například násobilka, větná stavba a slovní úlohy. To jsou prostě dovednosti, které je třeba prohloubit opakováním a v běžné výuce na to není čas. Kdyby děti z méně podnětného prostředí neplnily všechny domácí úkoly, i to málo, co dnes vypracovávají, by padlo,“ vysvětluje Simonová a v další odpovědi dodává, že děti vzdělanějších rodičů si znalosti prohloubí jinak a jinými cestami mimo školu. „Děti z nepodnětného prostředí si je neprohloubí už vůbec. Neboli pokud jim domácí úkoly nyní alespoň trochu pomohly se zlepšit v jejich výsledcích, nyní tyto děti zůstanou bez jakékoli ‚přidané hodnoty‘,“ uvádí. Podle ní je představa, že zrušení povinnosti vypracovávávat domácí úkoly, zmenší vzdělanostní nerovnosti, iluzí. „Jediným efektem zrušení domácích úkolů by bylo zvýšení znalostní propasti mezi dětmi ze vzdělaného a méně podnětného rodinného prostředí. Tedy zvýšení vzdělanostních nerovností,“ uzavírá svoji odpověď socioložka.

Podle Jana Vávry není motivací zahrádkaření potravinová soběstačnost, nýbrž potravinová suverenita, která klade důraz na možnost vybrat si své zdroje potravin. Uvedl to v rámci svých aktivit pro Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), což nyní ve svém článku reflektuje server Ekolist. „Vlastní výpěstky jsou velmi často sdíleny s rodinou či přáteli a pěstování má tím pádem dosah i mezi lidi, kteří sami zahrádkáři nejsou,“ vysvětluje Vávra a oceňuje mnohovrstevnatou povahu zahrádkaření, spojující v sobě „práci a odpočinek, koníček i určitou povinnost o zahrádku pečovat, radost i užitek a snoubí se v ní najednou různé motivace“. Zahrádkářů je přitom v Česku opravdu mnoho – jen členů organizovaných členů Českého zahrádkářského svazu je přibližně 130 tisíc. O dalších charakteristikách zahrádkaření hovořil Vávra také v rozhovoru pro Českou televizi (čas videa 2:20:56). „Asi do roku 2020 se počet zahrádkařících domácností pohyboval mezi 40 a 45 %, poslední čísla z loňského roku ukazují přes polovinu domácností, což může zahrnovat i ty, kteří zahrádkaří vyloženě i na balkonech nebo doma v truhlících. To znamená, že za covidu obliba zahrádkaření opravdu trochu vzrostla,“ konstatuje výzkumník.

Socioložka Blanka Nyklová poskytla rozhovor Českému rozhlasu Plus, který se v pořadu Studio Leonardo zabýval tématem sexuálního násilí. Podle ní se při posuzování sexualizovaného násilí se u nás prosazuje představa, že u tohoto typu násilí bývá nějaká spoluvina. „To přispívá k tzv. sekundární viktimizaci, tedy že je napadený člověk traumatizován znovu v momentě, kdy se setká s takovouto reakcí okolí. Zároveň to vede k tomu, že ono trauma, které člověka umlčuje samo o sobě, napadená osoba pak nenahlásí,“ vysvětluje Nyklová. Zároveň je v Česku nízká informovanost o možné pomoci obětem sexualizovaného násilí, systém je komplikovaný a chybí tu specializované služby pro oběti tohoto typu násilí, jak ukázala například loňská výzkumná zpráva věnovaná systému pomoci obětem partnerského násilí, jíž byla Nyklová spoluautorkou. „Je ale vidět velmi silně poptávka nejen ze strany mladší generace v oblasti sexuální výchovy. Opravdu by bylo na místě, aby se sexuální výchova změnila a systematizovala,“ navrhuje socioložka jednu z cest, jak předcházet sexualizovanému násilí. Celý rozhovor je k poslechu na webu rozhlasu.

Český rozhlas Dvojka se věnoval tomu, jak Češi mění povolání. V ranním pořadu Dva na Dvojce při této příležitosti vystoupila (denní čas 9:17) ekonomka Kamila Fialová. V rozhovoru například zmiňuje, že pětina maldých lidí se podle dat Eurostatu věnuje něčemu jinému, než původně vystudovali, tyto počty se však zárpveň liší v závislosti na studovaném oboru. Co pracující motivuje v práci a je důvodem jejich spokojenosti? Fialová zmiňuje nejen platové podmínky, ale také ty pracovní, flexibilita zaměstnání, možnost práce z domova, vyžadování přesčasů, možnost dosažení rovnováhy práce a osobního života či možnost rozvoje. „Samozřejmě pro každého z nás je důležitý jiný aspekt z těchto charakteristik, takže motivace je do velké míry individuální,“ vysvětluje ekonomka. Celý rozhovor si můžete poslechnout online.